

Otevřel jsem dveře, no, jako že bych měl radost z toho že Lukáše po roce vidím, to teda NE, ale co mám jiného dělat?

"Nazdar, co tu chceš?? Jako bys nevěděl, že tě otec nesnáší, proč sem sakra lezeš??" ptám se ho, ne zrovna příjemným tónem. Lukáš se smíchem povídá: "Tak to pro mě není žádná novinka, ale copak je trestný stavit se za kamarádem, kterého jsem neviděl celou věčnost??"no jo to je celej Lukáš, všechno je mu absolutně volný, je mu to prostě jedno..

Pozval jsem ho dál, sedli sme si na pohovku: "Ty Lukáši, co tu vůbec děláš?? Vždyť bydlíš asi 100km od tohohle města, že ty máš zase nějakej průser??"ptám se ho, protože je mi jasný, že se tu jen tak neobjeví. Lukáš je známý průšvihář a kde se ukáže, tam se něco semele

"No víš, já tady teď budu chodit do školy, teda už chodím, bydlím na intru"povídá "Počkej, jak to?" ptám se udiveně "Oni mě totiž tam u nás jaksi vyhodili, já se tam zapletl do nějaký rvačky a do toho ještě spoustu jiných věcí.." hmm..tak teď je mi to jasný

"A proč jsi šel zrovna sem? Vždyť je tam plno dalších škol, kde by tě vzali.."a Lukáš mi na to se ztrápeným výrazem odpovídá: "Jo, no, jenže oni mě tam vzít nechtěli, tak jsem musel sem, no a když jsem od kluků na intru slyšel,že tady bydlíš, tak jsem si řekl že se za tebou musím zastavit. Vždyť sme se neviděli od té bouračky před rokem, kdy ses se mnou ze dne na den přestal bavit." chtěl jsem mu na to odpovědět,že jsem se s ním tenkrát nemohl stýkat, protože potom co jsem se po 14 dnech probral z komatu, jsem si nic nepamatoval a když se mi začala paměť vracet, tak sme se stěhovali….Jenže…..

V tu chvíli se z konce obýváku ozval otcův výkřik. Zrovna telefonoval a asi ho něco pořádně vyvedlo z míry…

Lukáš se docela lekl: "Tyo, ani jsem nepostřehl že tvůj fotřík je tady, myslím že bude lepší když zmizím, tak se někdy stav, čus" já jen souhlasil " Jo čau"

Otec ke mně přišel, z jeho výrazu se dalo vyčíst, že jde o nějakej hodně velkej průser, těžce oddychoval a chystal se něco říct…myslím,že je naštvanej kvůli Lukášovi a ještě měl asi dost "zajímavej" rozhovor….

Už jsem měl na jazyku nějakou omluvu týkající se Lukáše, když se na mě utrhl: "Thomasi, cos k sakru zase proved!!!! Co si myslíš?? Že tě dostanu z jednoho problému a ty hned spadneš do dalšího?!!! Já jen nechápavě koukám a nevím která bije

Naštěstí se do toho vložila máma, s ustaraným výrazem otci povídá: "Alane, myslím si že tentokrát za to nemůže, chyba se musela stát jinde, někdo z tvých "přátel" nás asi zradil.."

.Já kterej opravdu nevěděl o co jde, jsem se radši zdejchnul do pokoje a zapnul jsem počítač. Spouštím prohlížeč netu a nestačím se divit…Nejnovější zprávy se týkají otce a naší rodiny. "Rok starý případ se otvírá", týká se to té autonehody, kterou jsem ZAVINIL?!? "Zemřel při ní….PATRIK MOONLINE!!!" To bude bratr Elly…

"Coože?? Co to má být? Tak proto mě Ella tak nenávidí, kvůli bráchovi!!! Co se zase stalo?, vždyť ten případ byl uzavřenej, proč mi nikdo neřekl, že jsem zabil člověka???

Vždyť já ani nevím co se před rokem stalo….Proč to přede mnou všichni tajili? Teď už se nedivím proč se se mnou nikdo nebaví, Ella všem určitě všechno řekla…Tak a co teď????"

Najednou jako by mi přestal pracovat mozek, měl jsem v hlavě prázdno, potřeboval jsem na vzduch. Hlavně pryč odsud.

Bezmyšlenkovitě jsem vyšel z našeho domu a pomalu kráčel po schodech někam do tmy. Nad ničím jsem nepřemýšlel a na nic nemyslel…

Po chvíli jsem zjistil, že ani nevím kde jsem, začala mi být zima, zahnul jsem tedy do první uličky, kterou jsem uviděl…

Šel jsem dál, pomalu se začínal orientovat, až jsem došel k ubytovně…Tady by měl bydlet Lukáš, snad ještě nebude spát…

Našel jsem ho, vypadal docela rozespale…"Ty vole, Tome, co tu děláš??.....Počkej, co ti je? Vypadáš jako, kdybys mi tady chtěl hodit šavli, si v pohodě??" vypadal že se mě docela lekl, ale docela dobře vyložil to jak se zrovna cítím, asi budu za chvíli zvracet….."Ne nejsem v pohodě…"

"pojď se na to raději posadit" povídám mu, šli sme si teda sednout. "Tak co je povídej.." Naléhá Lukáš…Já mu teda všechno pověděl,všechno co se stalo od chvíle kdy od nás odešel.."Copak ty ses nedíval na zprávy,že nic nevíš??" Teď Lukáš trochu znejistěl.."No jo, díval, docela mě to šokovalo…tyo tvýho tátu prej zavřou jo??"ptal se Luky, ale já už byl myšlenkama zase někde jinde, tak toho nechal

"Tome, vidím,že domů asi nepůjdeš, tak jestli chceš,tak tu můžeš přespat.."

Já jen souhlasil a natáhl se na pohovku…no kdybych spal na zemi, byl bych asi míň rozlámaném,ale to není zas tak podstatný. Teď mám jiné problémy…

Probuzení taky nebylo zrovna růžový…….
......POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ......
Vítejte na mém soukromém hřbitově. Kromě spousty dávno zapomenutých

Je to krásné .... moc se mi to líbí!