
Tak tady je další díl, je mmožné, že je na nějakou dobu poslední, co sem dávám, mám hodně málo času a nestíhám nic. Ale nebojte, budu se snažit aby komix pokračoval dál bez nějakých dlouhých přestávek. Snad se vám bude líbit ;)

VYPRÁVÍ ELLA:
Dneska jsme se vrátili z cesty kolem světa. Dva měsíce pryč z tohohle začarovaného kruhu…Je mi skvěle, ale mám strach se setkání s místníma lidma. Než jsem odjela, málem mě sežrali zaživa. Je pátek dopoledne, všichni jsou v práci nebo ve škole, jdu městem a najednou potkám Lukáše…

"Jee ty seš už zpátky, to je skvělýý. Jsem rád že tě vidím po tak dlouhý době…Mimochodem moc ti to sluší" povídá Luky, jak on to dělá, jsem z něj vždycky trochu nervózní :D "Ahoj, no vidím že ses ani trochu nezměnil, pohoda jako vždycky, viď? Nemáš bejt náhodou ve škole?" odpovídám mu s úsměvem.. "Jo, taky tam právě jdu, hele, máš odpoledne čas? Nešla bys ven?" "Jo půjdu a ráda"

Tak moje první setkání s člověkem dopadlo docela dobře….ale stejně mám strach z toho, až půjdu do školy. Jak se ke mně budou chovat tentokrát? Vždyť já jsem ten případ nerozvrtávala….navíc, časem by se na Richmondovy podvody stejně přišlo……a táta to taky mohl nechat být….no, čas stejně nevrátím. Co se stalo, stalo se a teď už to nejde změnit, musím se s tím naučit žít…

Odpoledne jsem šla na smluvené místo, kde už čekal Lukáš, jsem zvědavá na novinky a co se tady stalo, za tu dobu, co jsem tu nebyla

"Ahoooj, tak jsem tu. Tak kam půjdeme??? Radši bych někam kde nepotkáme moc lidí.." nevím jestli jsem schopná setkat se se svými spolužáky…

"Tak nejprve tu mám něco na uvítanou" a podává mi růži…no teda to bych od něj nečekala "Páni, ta je vážně pro mě? Díky" "tak asi bych ti tu kytku nedával,kdyby nebyla pro tebe :D Tak co takhle jít se jen tak projít?" "Jo to by šlo, ale pověz mi co se tady ty dva měsíce dělo"

Lukáš mě chytnul za ruku a vyšli jsme…Vyprávěl o tom jak zmizela Thomasova máma a on teď bydlí s ním a Pavlem na pokoji. Taky mluvil o Billovi, prý o mě první dny hodně mluvil, ale pak řekl, že to si musíme vyřešit my dva mezi sebou a už se o mě nezmínil…při vyslovení Billova jména mě trochu zabolelo u srdce, vždyť já ani nevím co se s ním stalo a proč se se mnou přestal bavit…znamenalo to snad rozchod?? Potěšilo mě, že ta aféra už utichla a je zase klid. K večeru mě Luky doprovodil domů a šel na ubytovnu…

VYPRÁVÍ THOMAS:
Lukáše jsem celej den neviděl, ale když večer přišel, zářil jako sluníčko. Ještě jsem nestačil nic říct a už se to z něj sypalo: "Normálně si přestav,že se vrátila Ella, dneska sme byli spolu venku, týjo je úplně skvělá, to bys ji měl vidět jak se změnila. Je úplně v pohodě a…" "Luky prosímtě zadrž! Můžeš mi to říct všechno v klidu a postupně??" skočil jsem mu do řeči, protože jsem z toho co mi povídal nevěděl ani hlavu ani patu…

Než mi ale stačil něco říct, přiřítil se Bill….no teda lepší chvíli si vybrat nemohl, já úplně zapomněl na to že oni spoli ještě asi chodí….To co povídal Lukáš jsem chtěl slyšet sám…Během Lukášova vyprávění jsem si uvědomoval hořkou skutečnost… Potřeboval jsme jít na vzduch..

Vyšel jsem ven a sedl si na schody…Začal jsem přemýšlet….Uvědomoval jsem si že teď co se Ella vrátila, se všechno zase změní…Najednou jsem dostal vztek na Billa, kterej s ní chodí, kterého ona má ráda. Zatímco byla pryč, připadal jsem si zase jako Carlos, kterého všichni berou…Jako Carlose mě měla ráda…možná i víc než Billa…..v podvědomí jsem se těšil na její návrat a na to až se s ní zase uvidím…Jenže pak mi došlo, že už nejsem Carlos….takže se na mě ani nepodívá…

Po chvilce jsem se zvednul a šel neznámo kam. Za tu dobu co nemám rodiče, jsem si našel zálibu v bezcílném potulování po městě…Dnes moje cesta vedla do parku. Pořád jsem měl plnou hlavu Elly….Já se do ní vážně asi zamiloval, jinak si to nedovedu vysvětlit, proč mi na ní tolik záleží..??

najednou před sebou vidím nějakou postavu, která se ke mně přibližuje…….Je to Adam, hm..nemám náladu na to se s ním zrovna potkat, snad si mě nevšimne…

Ale všiml si: "Čau, co je? ty se se mnou nebavíš??? Asi k tomu máš důvod…ale nejsem si vědom toho že bych ti kdy nějak ublížil…tak co se dějě??" povídá Adam

"Počkej,počkej, jak si prosimtě přšel na to, že se s tebou nebavím. To ty ses spíš nikdy nebavil se mnou a já se nechci vnucovat, když vidím že se o mě nestojí.." vysvětlil jsem mu

"Tak to je pěkně trapná situace….já si celou dobu myslel, že se se mnou nebavíš a ty sis zase myslel, že já se nebavím s tebou :D.." tak tohle mě teda fakt rozesmálo "No tak hlavní je, že už v tom máme jasno" odpovídám se smíchem "Tak bysme to měli jít někam zapít ne?" "Jo, tak jdem" a namířily sme si to do "krypty"

Jen co jsem vešel do nočního klubu, vrhla se na mě Alice…docela dost z ní táhl alkohol…ona se za poslední tři měsíce taky dost změnila…podle mě bohužel k horšímu…

Jakmile jsem ji od sebe odlepil povídám: "Alice, co to děláš?!? už spolu nechodíme" "Tak to můžem změnit ne" já na ni vyvalil oči "Ne promiň,ale já nechci nic obnovovat, neklapalo by to" mezitím co sme se tam dohadovali, Adam šel tancovat s nějakou kočkou..a mě tam nechal na pospas Alici

" Ty někoho máš??" zeptala se "Ne nemám" "no vidíš, tak to můžem dát dohromady" "ne nemůžem, nechci nic slepovat"řekl jsem rozhodně, ale Alice začala vyvádět "Co si o sobě myslíš?!? To jsem ti byl dobrá když se s tebou nikdo nebavil, co??" "Prosimtě přestaň tady dělat scény, to s tím nemá nic společnýho"

Na takový žárlivý scény teď mám fakt náladu…otočil jsem se a pomalu odcházel pryč odsud…

Vyšel jsem z klubu ven a zamířil si to na ubytovnu, už dneska nechci nikoho ani vidět,doufám že Bill tam už nebude, jinak mi z toho dneska už vážně hrábne…

Udělal jsem tak pět kroků a jak jsem byl myšlenkama úplně mimo, málem jsem to napálil do…Elly…… "No ty vole…" vypadlo ze mě dřív než jsem to stačil zadržet……
……POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……
Vítejte na mém soukromém hřbitově. Kromě spousty dávno zapomenutých

goooooooooooooooooooooooooood
měla by si začít psát komenty na mim blogu nebo budeš vyřazena ze sbének