close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více



Vítejte na mém soukromém hřbitově. Kromě spousty dávno zapomenutých článků zde možná narazíte na nějakého potulného zombíka, který vám bude chtít sežrat mozek.
Přeji příjemné umírání.
Vaše Loree (23.1.2013)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

13.dil

21. listopadu 2008 v 14:11 | Loreena.Rose(Webmaster) |  Jako Den a Noc
A je tu další díl komixu. Dávám ho sem už teď, protože nevím kdy se zase dostanu na počítač. Tak pište komenty, jak se vám líbí:

VYPRÁVÍ ELLA:


Po dlouhé době jsem přišla do školy, byla jsem dost nervózní se setkání se svými spolužáky…Jak se ke mně budou chovat?


Zamířila jsem si to nejdřív na záchodky….K mému překvapení jsem narazila na Katie Yellovou. Katie je o rok starší ale ve škole moc není.





Katie se vždycky chtěla stát modelkou. Asi před rokem a půl se jí to podařilo. Byla úspěšná a moc krásná. Celkem dlouho chodila s mým bráchou….dokud neumřel. Dlouho jsem ji neviděla no ale teď už vypadá jako chodící kostra. Právě když sem vešla, tak se otočila. Já se chtěla vyhnout rozhovoru s ní… "Eh…ahoj..nevěděla jsem že jsi tady, tak já jdu…"

Nechci s ní mluvit. Neměla mě nikdy zrovna v lásce,…no popravdě na mě byla vždycky celkem protivná….Patrik mi vždycky říkal abych si toho nevšímala, že to má doma složitý, ale myslím že toho bylo víc… "Ty se mi vyhýbáš?" zeptala se mě "N-ne" odpověděla jsem, připadala jsem si divně. Nikdy ke mně takhle milá nebyla.



"Víš asi máš důvod se se mnou nebavit, ale nemohly bysme uzavřít mír??" " Jo to můžem, ráda" povídám, ale připadá mi to podezřelý. Najednou se jí zatočil hlava… "Ježiš, už zase, je mi hrozně blbě…."



Katie celá zbledla, vypadalo to že bude zvracet….hodně mě vylekala. Její vychrtlá tvář vypadala hodně nezdravě..



Pak najednou omdlela….Rychle jsem se rozběhla pro pomoc. Za pár minut pro ni přijela záchranka a odvezli ji do nemocnice. Mě profesoři poslala domů, abych se vzpamatovala z toho šoku.



Doma jsem si celý den četla. Pak jsem dostala hlad a zaklapla jsem knížku, že si zajdu pro něco k jídlu, když vtom moji pozornost upoutala stará fotka na mém stole.



To byla fotka Patrika a Katie, když spolu začínali chodit, vypadali tak šťastně…Po té události s Patrikem, začala Katie hodně hubnout, navíc se jí rozvedli rodiče a ona se musela starat o svého bratra Romana (toho si pamatuju ze školky, byla to moje první láska, pořád za mnou chodil a když mi dal první pusu, tak jsem mu dala facku :D..jo, to byly časy)



Prohlížela jsem si fotku a vzpomínala jsem, když mě z obýváku volala máma. Co může chtít?



Zvedla jsem se ze židle a namířila si to dolů.



Už ze schodů slyším jak běží televize. Máma seděla na pohovce a dívala se na zprávy. Posadila jsem s k ní. "Co se děje mami?" "Podívej se.."



V televizi zrovna běžela reportáž o Katie Yellové. "….byla převezena do nemocnice, kde dnes zemřela. Lékaři její smrt přičítají silné podvýživě. Poslední dobou se objevovaly zprávy o tom že modelka brala drogy, což jejímu stavu také nepřispělo…."



"Coože?!?" vykřikla jsem "Dneska jsem s ní ještě mluvila….a teď…..to přece nemůže být pravda…" tahle zpráva mě zaskočila, věděla jsem že na tom Katie není dobře, ale že to bylo tak zlý,to jsem netušila…



Po večeři jsme zůstali sedět u stolu a rozebírali jsme události posledních dní… "Popravdě řečeno, byla jen otázka času, kdy se Katie zhroutí. Nikdo na ni nedohlížel a i když už byla dospělá, měl jí někdo otevřít oči. Pracoval jsem s jejím otcem…před nedávnem mi říkal že se se svými dětmi nesmí vídat a podle posledních zpráv jejich matka je silná alkoholička. Jsem zvědavý, co teď bude s Romanem…" povídal táta, bohužel jsem mu musela dát za pravdu..



Z Romana se taky vyklubal pěknej grázlík, občas ho potkávám ve škole, už mě ani nepozdraví. A to byl dřív moc fajn kluk. "Asi si půjdu lehnout" oznámila jsem rodičům a odešla…



VYPRÁVÍ THOMAS:


Po chvíli jsem se vzpamatoval. Luky dělal jako by mě neviděl…Hm, je na mě asi naštvanej, kvůli tomu včerejšku. Asi bych s tím měl něco dělat…





Přišel jsem za ním. Podíval se na mě tázavým pohledem… "Ehm, no, včera jsem to asi trochu přehnal, myslíš, že bysme to mohli smáznout??" "To víš že jo, taky bych se ti měl omluvit…co seš tady, mám pocit že jsem za tebe zodpovědný, ale máš pravdu, taky to přeháním." no to je hezký, on o mě má strach, já ho seřvu a on se mi za to pak omluví :D



"Jo hele, co se ti to stalo??" konstatuju k jeho vzhledu :D "že by se z tebe začal stávat normální člověk??" "No…něco na ten způsob"odpověděl se smíchem Luky. Poznamenal jsem že bych se svýma vlasama měla taky něco dělat a on se hned nabídl, že mi ušetří cestu do kadeřnictví…..No, ne že bych z toho byl zrovna nadšenej…ale co se dá dělat


Po škole k nám přišel ještě i Bill (myslel jsem že půjde za Ellou, když nebyla ve škole….) Lukáš jako obvykle nasadil důležitý výraz a doslova mě přinutil sednout si na židli. Pavel s Billem si ze mě utahovali a já měl docela obavy z toho co ze mě po Lukášově řádění ještě zbyde….
Po chvíli cvakání nůžkami Luky prohlásil: "Táák a hotovo,můžeš jít zkontrolovat výsledek" já jen seděla a ani se nehnul, čekal jsem nějaké reakce kluků, ale nic, bylo hrobový ticho…..



Pomalu jsem teda vstal a s hrůzou šel k zrcadlu. Znám Lukáše, takže vím jak to dopadá, když se do něčeho pustí…



K mému překvapení to ale nebylo zas tak zlý. "Teda ty seš fakt borec, myslím že b to nikdo nesvedl líp" pochválil jsem mu jeho dílo. Jak jsem si tak prohlížel svůj novej účes, všiml jsem si, jak moc je vidět ta stará jizva (s delšíma vlasama se dala dobře skrýt,ale takhle) je to bolestivá vzpomínka na moji minulost….



Večer donesl Pavel lahev vína, chvíli jsem na něj nechápavě koukal…až po chvíli mi došlo,že Bill slaví 18 narozeniny. Začali jsme slavit, byla docela sranda, až do chvíle, kdy někdo zapnul rádio. Hlásili v něm, že umřela nějaká modelka…..v tu chvíli jsem si uvědomil,že je to ta, kterou dnes odvážela záchranka ze školy…Rázem nás přešla chuť na veškeré oslavy……



Nějakou dobu jsme jen tak seděli a povídali sme si. Pak padl návrh, že bysme mohli pokračovat v oslavě, všichni souhlasili, až na mě. Rozhodl jsem se jít na vzduch…navíc se mi z toho vína začínala točit hlava



Vyšel jsem z ubytovny a namířil si to do parku, je to jedno z mála míst, kde můžu v klidu přemýšlet. Cestou jsem ale měl pocit jako by mě někdo sledoval……..





......POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ......




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 katte katte | E-mail | Web | 24. listopadu 2008 v 15:28 | Reagovat

super komic další díl

2 katte(SB) katte(SB) | E-mail | Web | 24. listopadu 2008 v 15:29 | Reagovat

chodím na tvůj blog moc ráda

3 Crazyna-Sbénko Crazyna-Sbénko | Web | 27. listopadu 2008 v 9:25 | Reagovat

super honem další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama