
Tady máte 3. díl. Snad se vám bude líbit...každopádně pište komentáře - těším se na ně :)

Chvilku jsem tam ještě zůstal stát a přemýšlel, co mám teda dělat. Ale zůstat tady stát je asi to nejblbější řešení, tak jsem se vydal na ubytovnu.

Lukáš byl "překvapivě" na počítači, sotva mě pozdravil. Rozhodl jsem se nevšímat si ho a zamířil za Pavlem.

"Čus Tome, tak jak to vidíš s tím emailem? Jen mi prosímtě neříkej že tam vážně půjdeš." už už jsem chtěl říct že nevím, když od počítače vstal Luky….

"Tomee, prosímtě můžeš mi odpustit ten včerejšek? Trochu mi ujely nervy, fakt promiň.." "Jo to je v pohodě" usmál jsem se "Prosímtě hlavně mi slib že tam dneska nepůdeš" aháá, tak o tohle mu jde!

A v tuhle chvíl jsem se rozhodl, že do toho baru půjdu, nebudu se přece podřizovat zrovna Lukášovi. "Jo, jdu tam." jednoduše jsem odpověděl. "Cooože?!?" vyvalili na mě oba dva oči "Už jsem se rozhodl" uzavřel jsem

Vydal jsem se tedy do toho baru, ale hned jak jsem vylezl z pokoje, uvědomil jsem si, že vůbec nevím, kde to je!" Nějakou dobu jsem bloudil po městě, ale nakonec jsem to našel. Bar byl úplně prázdný, jen v koutě seděla nějaká žena….

Vzhledem k tomu, že tam opravdu nikdo jiný nebyl, zamířil jsem si to k ní. Posadil jsem se vedle a začal: "Ehm..dobrý den, můžu vědět na koho tady čekáte?" no to byla zas otázka - jak by řekla Lucie, zase se někomu pletu do soukromí, ale co..teď už je stejně pozdě.

Ta žena chvíli seděla bez hnutí a pak se na mě podívala svýma ledovýma očima a potichu pronesla: "Na tebe přece" tón jejího hlasu byl až příliš tajemný a šel z ní docela strach

Nevěděl jsem co říct a tak začala ona. "Nemusíš mi vykat, říkej mi prostě Amando, jasný?" "Tak dobře, Amando…co ode mě chcete?" povídal jsem roztřeseným hlasem. "Já?" zasmála se "Já od tebe nic nechci"

Nechápal jsem, co tím myslí "Tak proč jste mě sem zvala?" "Já tě sem nezvala" pomalu mi začala docházet trpělivost, normálně si se mnou hraje, to si nenechám líbit! "Kdo mě sem teda pozval???"
"To není podstatné" konečně začala mluvit "Jsem tu jen pro to, abych ti něco vyřídila"

"Jde o to, že tady existuje někdo, kdo ti něco dluží. A právě teď, když už jsi dospělý, nastal čas vyrovnání dluhů…" Tak teď jsem z toho úplně zmatený..

Čekal jsem,že ještě něco řekne, ale nestalo se tak. Amanda mě pozorovala - čekala na moji reakci… Pozoroval jsem ten podivný přívěšek,co měla na krku…když vtom mě něco napadlo…

"Ty peníze!!!!! zařval jsem přes celý bar. Amanda se jemně pousmála, ale pak se jí vrátil ten nicneříkající pohled. "Vidím, že seš celkem vnímavej kluk…"

S těmito slovy si to zamířila k východu. "Ne, počkejte.." ale ona se ani neotočila a jednoduše odešla

Koukal jsem za odcházející Amandou, někoho jako je ona, jsem ještě nikdy nepotkal. Je taková tajemná a přitom člověku nahání strach, už jen svým pohledem. Kdo je tedy ten, který mi chce splácet dluh???

S pocitem zklamání, že jsem pořád tam, kde jsem byl, jsem se vydal na cestu domů. Tolik jsem doufal, že se dozvím víc….proč nepřišel a posílá za sebe prostředníka??

Když jsem šel parkem, byla už skoro úplně tma. Najednou vedle v křoví něco zašustilo… No lhal bych, kdybych řekl, že jsem se pořádně nelekl. Právě jsem pár metrů od místa, kde mě Roman tenkrát zmlátil…co když tady někde je? Co když na mě čeká? Dneska jsem ho naštval, tak by ani nebylo divu…

Začal jsem se kolem sebe rozhlížet….pak jsem si všimnul, toho, který mě pozoruje. Jakýsi vysoký černovlasý muž s jasmě modrýma očima….

Pozoroval mě….když si všiml, že se na něj dívám, objevil se na jeho tváři úsměv. Vypadal, že se chystá něco udělat..

Můj pohled sjel o kousek níž….Panebože!! Ten přívěšek!!!! JE STEJNÝ JAKO TEN, CO MĚLA AMANDA!!!
…..POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……
Diskuze:
1. Co to je za člověka, který se schovává v křoví?
2. Jak se zachová Thomas?
3. Dozví se konečně, co se kolem něj děje?
Vítejte na mém soukromém hřbitově. Kromě spousty dávno zapomenutých

-nevim
-zdrhne
-jj