21. února 2009 v 9:00 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
No a abyste měli o víkendu co dělat, tak sem dávám další díl Stínů Minulosti :D Doufám, že se vám bude líbit (no, te´d ze začátku to ještě není nic moc, ale časem to bude snad lepší) Tak pište komentáře, jak se vám líbí ;)
Andreas nevěřícně zamrkal a světlo zhaslo…" Že by se mi to jen zdálo?" uvažoval. "To bude nejspíš z toho ukrutného hladu" uklidnil se nakonec a kráčel zpátky k starým dvířkám vedle kuchyně. Zamkl za sebou a klíč bezpečně schoval do kapsy - ty dveře jsou jeho únikovým východem…
Cestou se zastavil v kuchyni, jestli tam nenajde něco k snědku. Naštěstí pro něj, tam služka zapoměla několik koláčů od oběda. Vzal si je a s chutí snědl. Poté došel do svých komnat. Bylo zde příjemné teplo a vzduch voněl růžemi, které mu pravidelně nosil zahradník. Pohodlně se uvelebil na pohovku a pozoroval místnost. Pomalu se mu zavíraly oči až nakonec usnul…
Najednou ho jakoby ovanul chladný vánek přicházející neznámo odkud. S leknutím se posadil a rozhlížel, odkud ten nepříjemný chlad přichází. Pohledem přejel staré hodiny které ukazovaly několik minut po půlnoci. Nakonec se zastavil u staré knihovny…
Překvapení, jakého se mu dostalo bylo ohromující! Před knihovnou stála jakási černovlasá mladá žena. Podle Andreasova vkusu měla krásné černé šaty, které, jak by řekla Angela, vyšly z módy už před nejméně sto lety - Andrease naopak fascinovaly.
Zaměřil se na ni pohledem, ale neodvažoval se ani pohnout. Prohlížel si ji. Byla nadpozemsky krásná a velmi bledá…na levé tváři měla dlouhou ošklivou jizvu, která se ještě nestihla řádně zhojit. Vypadalo to, jako by ani nevnímala Andreasovu přítomnost…
Andreas na ni fascinovaně zíral, jako na zjevení. Kde se tady vzala? Nikoho jako ona jsem v životě neviděl…říkal si v duchu. Rozhodl se prolomit to ticho a promluvit. Ještě než se stačil nadechnout se však seběhlo několik věcí naráz…
Najednou jako by si ho všimla. Pohnula se a vylekaně na něj zírala. Podivně na něj upřela své jasně zelené oči a s výrazem, u kterého Andreas nedokázal rozeznat, co znamená, se na něj podívala.
Andreasovi se udělaly mžitky před očima, zamotala se mu hlava. Na okamžik měl pocit, jako by byla všude kolem něj..nejméně tisíckrát. Znova si promnul oči..ale náhle se mu o tváře otřel zas ten podivný chladný vzduch.
Znovu vzhlédl ke knihovně, ale ta černovláska už byla pryč. Chvíli uvažoval jak mohla tak neslyšně přejít polovinu místnosti a odejít. Pak ale začal přemýšlet, odkud přišel ten studený vánek - ze dveří to nebylo, byly totiž na opačné straně - tak odkud?
Bezmyšlenkovitě přešel ke knihovně a začal si ji důkladně prohlížet. Byla vysoká, skoro až ke stropu a bylo v ní plno zajímavých a tajemných knížek. Vtom mu vytanulo na mysl, že některé snad ještě ani neviděl..ale pak ho zaujala jiná myšlenka..
Nevěděl proč, ale už od dětství ho stará knihovna nesmírně přitahovala. Zajímalo by ho proč tomu tak je. Taky pro něj bylo záhadou, proč tu knihovnu nikdy nepřestěhoval na druhý konec místnosti..ušetřil by si tak místo, které knihovna tady zabírala. Pak si ale vzpoměl že se o to už mnohokrát pokoušel, ale s knihovnou nikdy nidko nepohnul ani o milimetr - jako by byla ke zdi přilepená…
Byl už hodně unavený, rozhodl se tedy, že půjde spát. Sfoukl svíce, které doposud svítily a ulehl na postel. Únava ho přemohla, ale za pár minut se vyděšeně probudil. Měl pocit, jako by kolem něj někdo chodil. Možná tam někdo i mluvil, ale v tom si nebyl jistý.
Zkoušel ještě dvakrát usnout, ale stále se to opakovalo… Naštvaně zapálil svícen a sedl si na pohovku. Chvíli ho přemáhal vztek, ale pak se trochu uklidnil.. Buď je to jen zlý sen, nebo tady straší a nebo jsem se zbláznil.. přemítal pořád dokola.
Nakonec se rozhodl, že by bylo dobré, kdyby aspoň na chvíli usnul a odešel po schodišti do jeho věže, kde měl svůj malý úkryt. Zbytek noci spal velmi neklidně. Pořád dole ve svých komnatách slyšel kroky. K ránu se vypravil dolů. Musím přece zjistit, co to je? Nemám v úmyslu další noc nespát…
Jakmile zvedl hlavu a rozhlédl se po místnosti, kde byla téměř úplná tma, zase ji tam uviděl… Zase stála před knihovnou a nepřítomným pohledem ho pozorovala…Andreas udělal několik kroků a ona zase zničeho nic zmizela…..
......POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ......
Diskuze:
1. Proč ta mladá žena vždycky zmizí?
2. Co Andreas podnikne, aby se to už neopakovalo a on mohl klidně spát?
3. Co po něm záhadná osoba chce?
4. Líbil se ti díl?
super dielik ryyyychle dalsi x)