7. února 2009 v 10:53 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
Tak tedy je tu opět další díl JDAN2. (V anketě vyhrál, ale jen těsně) Tento díl je hodně dlouhý, takže jsem ho rozdělila na dvě kratší části. Snad to nevadí, ale je to tak lepší ;)
Pište komentáře, těším se na ně ;)
Ella mi nebrala mobil, volal jsem k nim domů, ale tam už prý taky nebyla. Tak kde je? Mám divnej pocit, že se tady dneska děje něco moc podivného a vůbec se mi to nelíbí. Rozběhl jsem se tedy, ani nevím kam, musím ji prostě najít….
VYPRÁVÍ ELLA:
Doma jsem to nemohla vydržet, tak jsem se šla projít, pořád musím myslet na to co mi Tom dneska řekl. Nevím co si o tom mám myslet, asi na tu Lucii začnu žárlit….Probírala jsem se svýma myšlenkama a ani jsem si nevšimla, že se setmělo, když vtom do mě vrazil udýchaný Thomas. Šíleně jsem se lekla. "Ani nevíš jak jsem rád, že jsem tě našel…" oddychl si
Udiveně jsem se na něj podívala "Co je? Ty seš hrozný strašidlo, víš jak jsem se lekla??" on se na mě vystrašeně díval a pak povídá "Něco se tu děje a mám strach…" on je snad zhulenej či co, CO TO MELE?? "Prosímtě co to povídáš? Co by se tu mělo dít?"
Najednou sebou trhl "Slyšíš!!?" "Co mám slyšet? zeptala jsem se ho nechápavě "Něco se hýbe - támhle v křoví…Někdo nás sleduje…." řekl tajemě. V tu chvíli jsem si pomyslela dvě věci, a to, že si ze mě Thomas dělá srandu a nebo, že asi trpí stihomanem. Vyvolával ve mně divnej pocit. "To byla nejspíš nějaká veverka..co by tady kdo dělal?"
Řekla jsem si, že kašlu na divný pocity. Teď, když jsme tu sami, mám šanci něco podniknout, jestli ho chci získat. "Hele proč jsi mě hledal? trochu se začervenal, koukl se na zem a řekl: "Bál jsem se o tebe, co kdyby…"
Bože on je tak roztomilej :D Rozesmála jsem se a začala se k němu přibližovat "Vážně? Ty ses o mě bál? mezitím se v křoví vedle zase něco šustlo, tentokrát jsem se taky trochu lekla, ale pak jsem si uvědomila, že už jsem stejná jako Tom :D
Dívala jsem se mu přímo do očí a on mě. Neustále jsme se k sobě přibližovali….pak jsem si všimla, že se kolem nás cosi mihlo. Napadla mě myšlenka, že tady možná opravdu někdo je…ale rychle jsem si zase zaplašila, nechci to teď kazit, musí to vyjít, musí!
Náhle jsem ucítila tupou ránu do hlavy, vedle mě někdo zasténal. Naposled si pamatuju temné nebe plné hvězd, pak jsem asi omdlela….
Později jsem se probrala někde na studené kamenné podlaze, vzduch byl studený a všude bylo cítit vlhko a plíseň. Bolela mě hlava…bála jsem se zvednout, kde to jsem? Nakonec jsem se odvážila otevřít oči. Vedle mě ležel v bezvědomí Tom. Napadala mě otázka, jak jsme se sem dostali…
Pomalu jsem se zvedala ze země, všechno mě bolelo. Odněkud byly slyšet nějaké hlasy. Rozhlížela jsem se, odkud by mohly přicházet. Kolem to vypadalo jako v nějakém sklepě, nebo vězení. Pak jsem si všimla, že tu jsou mříže…a odtud přicházely ty hlasy.
Opatrně jsem se posadila a přiblížila k těm mřížím. U dřevěného stolku seděli dva muži v černém oblečení. Se zděšením jsem zjistila že mluví o nás. "…Je to celý v háji, měly sme počkat, co te´d s tou holkou? Nepotřebujeme ji." říkal ten první "Něco vymyslíme…Až MU předáme toho kluka, můžeme se spojit s jejími rodiči a aspoň z toho budeme mít nějakej užitek…"
Vyděšeně jsem se vrátila zpátky k Tomovi: "Tome,slyšíš? TOME! Vzbuď se!" šeptala jsem aby mě neslyšeli. Jenže Tom mě neslyšel…. Co s námi udělají??
V rohu té místnosti vedly další mříže do další místnosti, prozkoumala jsem to, teda spíš jsem hledala nějakou únikovou cestu. Pak jsem si zoufale sedla do kouta a čekala co bude dál.. Tom se za nějakou dobu probudil. "Auu, moje hlava…. Kde to sem??" Pššt!" okřikla jsem ho, když mluvil moc nahlas.
Také vstal a šel k těm mřížím, ti dva venku tam celou dobu něco popíjeli, takže už byli pěkně opilí. Tím pádem si Thomase ani nevšimli, když tam lomcoval s mřížema.
Když zjistil, že tudy cesta nevede, usadil se vedle mě, chtěl mě obejmout ale uhnula jsem, nechci aby mě viděl celou ubrečenou. " Ellie…já, chtěl bych se ti omluvit, strašně jsem ti ublížil. Od chvíle kdy jsem tě spatřil, tak ti jen ničím život, to kvůli mně ses rozešla s Billem a přitom jsem si to tak strašně přál. Kdybys byla s ním, nestalo by se ti tohle. Já jsem hroznej kretén…"
Rychle jsem se na něj podívala: "O čem to mluvíš? Sám dobře víš, že za to nemůžeš. A co se týče Billa - to byla stejně jen otázka času, vždycky pro mě byl oporou, nahrazoval mi nejlepší kámošku…Ale ty jsi ten, koho miluji, chápeš? Já jsem se taky chovala hrozně, ale teď už to všechno vím a taky konečně vím co chci - TEBE."
......POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ......
1. Kdo je unesl?
2. Co s nimi udělají?
3. Líbil se ti díl?
ZAČALO 1.KOLO SONB NA MÉM BLOGU DEJ SI NA BLOG UPOUTÁVKU!!!!!