17. března 2009 v 14:58 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
A zase tu máme další díl komixu Stíny Minulosti. S tímto dílem ale také přichází, pro příznicve, špatná zpráva - tento komix na nějakou dobu pozastavuji, a důvod? Musím sehant nějaké downloady potřebné pro pokračování komixu, takže teď nějakou dobu nebude. (No tedy myslím, že vzhledem k tomu, že tu jsou ještě další dva komixy, to nebude tak velká pauza)
"..a tak jsem se stala tím, čím jsem. Nejsem duch, ale jen něco tomu podobné..nedá se to vyjádřit slovy…možná..vy lidé byste to mohli nazvat "Stínem nebo přízrakem" nebo něčím tomu podobným." Dokončila Victoria své vyprávění. "Proč jsi tedy pořád tady?" nechápal stále Andreas. "Protože čekám na někoho, kdy by mi pomohl se odtud dostat pryč. Samozřejmě, že bych už ráda byla…mrtvá"
"Pomůžu ti, jen mi řekni jak?" nabídl se okamžitě Andreas s vidinou opravdového dobrodružství. Ani na chvíli neuvažoval nad tím, jestli se rozhodl správně. Chtěl ale Victorii pomoct a lépe pochopit to co se na Elinoru odehrálo. "Pokud ji nemůže nikdo jimý vidět…pak to znamená že..já.." uvažoval rychle. Victoria byla ale zaskočená jeho okamžitou reakcí.
"Nic neslibuj, dokud si to pořádně nerozmyslíš. Ráno vstaneš a budeš si myslet, že to byl jen sen. Chci abys zvážil všechny možnosti, proč mi chceš pomoci. A to ti povídám, nebude to procházka růžovým sadem" okamžitě ho varovala, když viděla, že chce něco namítnout. "Rozhodl jsem se a mé slovo platí" tvrdohlavě si stál na svém Andreas.
"Nemusíš mi pomáhat. Čekala jsem přes 100 let…může počkat ještě pár měsíců, než se najde někdo jiný" řekla pak. Najednou to vypadalo, jako by ani nechtěla aby jí Andreas pomáhal, jako by litovala toho, že mu toho tolik řekla. "Jistě a já se můžu rovnou odstěhovat, protože dokud tu budeš ty, tak já se nevyspím" řekl uštěpačně. Victoria si jen povzdechla. "Tak dobrá, ale jestli jsi rozhodnutý mi pomoct, tak musíme začít jednat okamžitě" Andreas se spokojeně usmál "Úžasný..jdeme na to - eh..co mám dělat?"
"Jdi spát!" odpověděla mu Victoria "Nechce se mi spát, budem raději tvořit nějaký plán" odporoval "Ne, není co vytvářet, je jediná cesta, jak se pomstít - musíme se dostat do Elinoru za Stoleté války. To je vše, co budeš dělt ti vysvětlím cestou. A teď jdi spát" poručila rázně Victoria a neúprosně se mu dívala do očí.
"Nechci jít spát, nespal jsem dvě noci předtím, nemusím spát ani teď" protestoval. "Chováš se jako malé dítě, Andreasi. A pokud chceš se mnou cestovat, tak se musíš vyspát. Jsi člověk, tak respektuj alespoň zčásti své biologické potřeby, ano?" Andreas se vzdorovitě zašklebil, ale nakonec neochotně souhlasil.
"To se mi snad zdá..jak je možné, že mě vidí zrovna tenhle nevychovanec..jestli mi má on pomoci, tak to bude vyžadovat značnou dávku trpělivosti.." mumlala si pro sebe Victoria, zatímco si to Andreas zamířil k posteli. Andreas cítil jak se mu zavírají oči, byl vážně unavený ačkoliv si to nechtěl přiznat. přemýšlel jak dlouho mu to cesování s Victorií zabere….možná se i vyhne dalšímu setkání s Angelou…
Pak ho napadlo, že by se mohl Victorie zeptat. Otočil se s provokativním úsměvem a…Victoria byla pryč. "Achjo..zase zmizela…" zklamaně se podíval na svoji postel. Poté naznal, že stejně neusne a šel si pročítat další z těch knih, které mu odpoledne přinesl sluha..Třeba se dozví ještě něco zajímavého..
Slunce už bylo vysoko a Andreas nepohodlně spal s hlavou položenou na stole. "Ehm..je čas Andreasi" ozvalo se najednou z rohu místnosti. Andreas se probudil "Jak jsem mohl usnout?...Auu, všechno mě bolíí.." byly jeho první myšlenky, když se probíral k vědomí. Jakmile mu došlo, že na něj kdosi mluvil, okamžitě vyskočil a rozhlížel se kolem.
"Věřím, že se ti výborně spalo na tom tvrdém stole" podotkla Victoria. "Já ale nespal..jen..jen jsem asi chvilku přestal vnímat" okamžitě se bránil. Victoria vstala, nesouhlasně se na něj dívala. "No dobře, tak jsem usnul.." přiznal neochotně, pak se zarazil "Co tvoje oblečení? To chce jít v tomhle?" podotkl k jejímu koženému oděvu
"Máš snad problém s mým oděvem? Věř mi, až vyjdeme z hradu, tak bude úplně jedno, co mám na sobě. A tebe to už vůbec nemusí zajímat" dodala, když se zatvářil malinko nechápavě. Poté mu vysvětlila první část plánu: "Musíme se nějak dostat do města-" "-Proč?" zase ji přerušil Andreas "Když mě nebudeš neustále přerušovat tak ti to vysvětlím." Andreas se zatvářil zahanbeně a nechal ji mluvit. "Co je?" vyjela na něj Victoria, když si všimla jak na ni Andreas zírá.
"Nic..jen, ještě nikdy jsem neviděl nikoho oděného jako ty..vypadáš..ehm, dokonale" řekl trochu nesměle, ale myslel to vážně. "Budeme se tu bavit o tom co mám na sobě, nebo o našem plánu? Já mám času dost, ale tobě dny života utíkají" Andreas moc neposlouchal co mu říkala (a i kdyby, stejně by to nepochopil) a zíral na ni dál. " Hej! Andreasi! Já ti říkala, že se máš pořádně vyspat!" "no jo, tak povídej."
"Dobrá, až tedy budeme ve městě, musíme sehnat klíč od sklepení pod starým kostelem a ještě pár drobností. Možná by bylo dobré, kdyby s námi byl ještě někdo - sám budeš podezřelý. Tak se pokusíme sehnat nějakého spojence." "Jistě, jistě, všechno chápu, tak půjdeme nebo počkáme až mi sluha donese snídani?" neodpustil si.
"Jdeme. A snaž se nenadělat moc rámus, nemusí nás vidět polovina hradu" doplnila ještě Victoria a vydali se z Andreasových komnat. Štěstí jim prozatím přálo - nikdo jim nestál v cestě. Andreas, kteý byl pořádně rozespalý. Cestou vrazil do jednoho brnění a nehledě na to, že se pokoušel projít zavřenými dveřmi, byl docela probuzený. "Neprosila jsem tě aby ses choval tiše?" sykla mu do ucha Victoria
Andreas se dostal až před hlavní bránu bez toho, že by jeho nebo Victorii někdo viděl. Když byli venku otočil se na ni, aby jí sdělil další uštěpačnou poznámku k jeho "pohodlné" noci, ale…Victoria byla pryč…..
……POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……
Diskuze:
1. Koho Victoria myslela jako "spojence" ?
2. Kam zmizela?
3. Líbil se ti díl?
obieham =) idem začať čítať od úplného začiatku =D