2. dubna 2009 v 13:00 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
Jak už jsem psala, tímto dílem započne hlavní cesta a myšlenka celého příběhu. Tak piště komentáře ;)
"Victorie? Kde zase jsi?" řekl Andreas jakoby mimochodem. Ani nedoufal v to, že by ho záhaně mizející Victorie mohla slyšet. Dokonce uvažoval i o tom, že se mu tohle všechno jen zdálo a právě se probudil. "Jsem vedle tebe" ozvalo se Andreasovi u hlavy. Samozřejmě se pořádně vyděsil "Victorie!! Co to zase má znamenat?!?" sykl Andreas. "Říkala jsem ti, že venku bude jedno, jak vypadám - tady nejsem vidět, ale to teď není podstatné. Podívej se doleva." Andreas se otočil a čekalo ho nemilé překvapení..
K Elinoru právě přijel Marcus. "Ne zrovna teď nee" pomyslel si Andreas a zastavil se. "Andreasi, je čas odložit nepřátelství, Marcus nám může pomoct, přinejmenším nás doveze do města." řekla klidně Victoria. "Ale.." protestoval Andreas "Dost! Jak jsem řekla. A chovej se slušně." rázně se ozvalo odněkud zprava. Andreas jen něco zamručel a vydal se s nechutí za Marcusem.
Victoria nasedla do kočáru a čekala než se přiloudá Andreas. Ten si mezitím rozmýšlel, co řekne, aby to vyznělo slušně. Neměl ani nejmenší radost z toho, že musí jet s Marcusem a hlavně, se ho musí zeptat, jestli ho doveze do města. "Mohli jsme si vzít naše koně" mumlal si Andreas cestou.
"Tak můžeme jet?" zeptal se Marcus, jako by se nechumelilo. To Andrease vyděsilo a zůstal stát na místě jako přimrazený. "Tak pojedem, nebo počkáme až přijede Angela i se svým otcem? Nebudu ti bránit, jestli po ní tolik toužíš" pokračoval jedovatě Marcus. Andreas to vůbec nechápal - je snad možné, aby Marcus věděl o Victorii?
"J-jak to myslíš? Ty víš o.." začal koktat Andreas, jakmile nasedl. "Samozřejmě že o ní vím. Sice jsem ji nikdy neviděl, ale cítím její přítomnost. A když mě v noci požádala o pomoc, souhlasil jsem, i když z tebe moc velkou radost nemám." vysvětlil stručně Marcus, zatímco Andreas se vzpamatovával.
"To víš, já nemohl ani dospat, jak jsem se na tebe těšil. Škoda že jsi nevzal i Angelu, tak rád bych ji zase viděl, po dlouhé době" řekl s úsměvem Andreas. Zase chytal svou veselou náladu, která tolik dráždila Marcuse. "Proboha, nebuď směšný.." zašklebil se na něj Marcus. Dohadovali se skoro až do města, kde je Victoria okřikla, protože jich měla plné zuby.
Ve městě se zdálo, že je Victoria viditelnější než předtím. "Takže, jaký je plán?" zeptal se Andreas. "Musíme si vyzvednout pár věcí, abychom se dostali do těchto dveří" začala vysvětlovat Victoria. Marcus ji pozorně poslouchal, ale Andreas jí stále skákal do řeči. "Andreasi, můžeš alespoň 5 minut nic neříkat?" řekla znuděně. Andreas se zarazil a nechal Victorii doříct větu.
"Tak jdeme, Marcusi, jdi první. Nemůžeme si dovolit nějaké problémy. A ty se chovej slušně, tiše a nenápadně, ano?" řekla Victoria směrem k Andreasovi. Vešli tedy do nějaké dlouhé, úzké uličky. Na jejím konci se však Marcus zarazil. "Co se děje?" zeptal se okamžitě Andreas.
Marcus se otočil a namířil si to uličkou zpátky. Vypadal nervózně. "Co se stalo?" naléhal Andreas, ale odpovědi se nedočkal. "Marcusi?" ozvala se konečně Victoria "Je tam hřbitov.." vypadlo nakonec z Marcuse. "No a?" opáčil Andreas nechápavě. "Já na hřbitov….ehm..nechodím" řekl naštvaně Marcus. "Cože? Ty se bojíš jít na hřbitov?" zasmál se Andreas a Marcus mu odpověděl zlým pohledem, plným nenávisti.
"Tak dost!" zakročila Victoria, protože by to mezi nimi nemuselo dobře dopadnout. "Andreasi, ty přestaň a ty Marcusi nedělej scény. Je to jenom hřbitov." Victoria poté otevřela bránu a vešla. Andreas se chvilku chichotal a nakonec ji následoval. "Co tady mám hledat?" zeptal se
"Jak už jsem říkala, hledej fialové květy" podrážděně odpověděla Victoria. Marcus se mezitím odvážil také vejít. "Už je mám!!" zakřičel Andreas, tak, že to muselo být slyšet až na konci města. Marcus k němu došel a nervózně se na něj podíval. "Říkala jsem aby ses choval tiše!" ozvalo se Andreasovi u ucha"
"Tady by to mělo být. Začni kopat." řekla Victoria. Andreas popadl lopatu a začal kopat. "Co je tady tak důležitýho, aby to muselo být schovaný na hřbitově?" brblal si u toho Andreas. "A proč jsme sem museli chodit zrovna teď?"
"To bych také rád věděl, proč jsme sem museli chodit zrovna teď - v poledne? Chtěla jsi být nenápadná..Ale samozřejmě, vrtat se v pravé poledne na hřbitově je naprosto nenápadné.." stěžoval si Marcus, kterému se na hřbitově vůbec nelíbilo a chtěl odtamtud co nejrychleji odejít.
"Už tak je dost pozdě, musíme se přizpůsobbit krajním podmínkám. Dohromady máme 39 hodin času a jestli to nestihneme, budu muset čekat další rok" vysvětlila Victoria. "Už jsi něco našel Andreasi?"
"Ano!! Je tu malá truhla plná podivných věcí! Podívejte!" zajásal Andreas nad nalezeným pokladem. "Výborně, vezmi tu starou knihu, klíč a to, co vypadá jako žezlo. Zbytek tam vrať, ale pospěš si!" zašeptala Victoria.
……POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……
Diskuze:
1. Na co jim budou 3 věci, které Andreas našel na hřbitově?
2. Myslíte, že Marcus má nějaký závažný důvod, proč se bojí být na hřbitově nebo ne?
3. Jaké pouto je pravděpodobně mezi Marcusem a Victorií?? (Jak si jinak vysvětlujete, že Marcus věděl o Victorii?)
4. Líbil se Vám díl?
dobry