2. června 2009 v 14:00 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
Je tu další díl JDAN2..nevím jak vy ostatní, ale já budu ráda, až konečně skončí :D Když se na tenhle komix dívám s odstupem času, připadá mi čím dál víc stupidní a kolikrát uvažuju o tom, jestli to mám vůbec zveřejňovat:D Jinak koukám, že v tomhle díle se až podezřele často objevují plumbody a bubliny - nevšímejte si toho..už je to nějakou dobu, co jsem tyhle díly fotila (řekla bych že 4-5 měsíců určitě) :D
V obýváku se moji zbylí spolubydlící domlouvali na to, že večer někam zajdou. Bill vylítl ven na terasu a nadšeně mě začal přesvědčovat, že musím jít s nima, ale odmítla jsem to. Chci si něco ujasnit. Luky se nabídl, že tu zůstane se mnou abych nebyla sama..
Úplně mě dostává Adam, kterej se po celou dobu v tomto domě snaží sbalit Lucii, která vytrvale odolává :D "Dneska si to užijem zlatíčko, těšíš se?" "No to si věříš hochu.." :D jsou jak zamilovaní puberťáci, fakt z nich nemůžu…
Chtěla jsem si s Lukášem promluvit o tom, co jsme nedořešili odpoledne, ale musel si ještě něco zařídit. Zbytek odpoledne jsem si vybalovala věci a pak jsem usnula na gauči v obýváku, byla jsem unavená.
Najednou mě ale probudily jakési hlasy. Venku někdo docela hlasitě mluvil, ale nedokázala jsem rozpoznat o čem mluvili. Nejdřív jsem si myslela, že to jsou jenom kolemjdoucí, ale hlasy se ozývaly pořád. Vstala jsem a šla se podívat k proskleným dveřím na terasu.
Stáli tam dva muži, byla tma, takže jsem nedokázala poznat kdo to byl. Neměla jsem v úmyslu je poslouchat, ale mluvili poměrně nahlas a já slyšela každé jejich slovo. "Moment, tak ty si klidně přijdeš a myslíš si, že bude všechno jako dřív? Cos čekal?" podle hlasu jsem poznala, že jeden z nich je právě Lukáš.
Ten druhý se začal hlasitě pobaveně smát, jeho smích mi byl trochu povědomý, ale pořád jsem nevěděla o koho jde. "Počkej, ty si jako myslíš, že jsem přišel abych se ti snad omluvil nebo co? Hele mám svůj život a s tím co bylo nechci mít nic společného, jasný? Jen jsem si pro něco přišel."
Podíval se směrem ke dveřím na terasu za kterými jsem stála. Bála jsem se že mě vidí. "Ale ten dům není prázdný a já ti nedovolím abys šel dovnitř, jasný? Nikam nejdeš!" řekl Lukáš, ale ten druhý ho zjevně vůbec neposlouchal.
Zamířil si to ke schodkům na terasu a přímo ke dveřím. Hrozně by mě zajímalo, kdo to byl. Něco mě na něm strašně fascinovalo a vzbuzovalo ve mě neznámý pocity. Šel z něj strach,ale zároveň jsem byla šťastná….když najednou….
Ani jsem si neuvědomila, že jak on se přibližuje, já se vzdaluju od dveří. Zakopla jsem o stolek vedle sedačky a shodila hrnek od čaje. Na to, že byl z porcelánu a spadl na koberec, jsem nadělala pořádnej hluk. Ten neznámý se zarazil.
Jenže můj "tichý" odchod slyšel i Lukáš a neváhal a rozběhl se za ním "Řekl jsem že dovnitř nepůjdeš!" nevím proč ale měla jsem dojem, že Lukáš ze všeho nejvíc stojí o to, abychom se nesetkali. "Ale? A proč bych tam nemohl jít?A vůbec, co ty mi ještě chceš zakazovat?" řekl ten druhý trochu naštvaně. "Tak podívej, já jsem nezdrhnul před problémem jako nějaká baba, já problémy řeším.!!"začal na něj řvát Lukáš.
"Ahaaa! Tak ty mi ady chceš vykládat, jak jsi úžasnej, když jsi svedl moji holku? To jsem se měl pak celý dny dívat na to jak se vy dva ocucáváte a být přitom v klidu?!?Ne!!! Už jsem měl SimCity až po krk! Nebýt toho, že jsem s ní začal chodit, tak jsem odtamtud vypadl už dávno! A tys to moc dobře věděl!!!" Teď už řval i ten neznámý muž a mě jakoby něco začalo docházet…
"Dobře, dobře, odešel jsi aniž by sis nechal vysvětlit, že to všechny nalíčila ta děvka Alice, já ani Ella jsme ti to neměli za zlé a hledali jsme tě! Ale tobě asi nemá cenu něco vysvětlovat, máš PRAVDU, nebudu se ti plést do tvýho života, není to moje starost, stačí??"ukončil to Lukáš
No ano, k mému obrovskému překvapení stál na mojí terase Thomas. Ale byl jiný..jeho jizvy byly pryč, byl krásný a ve mně se znova probudily bývalé city k němu. Tak strašně moc jsem chtěla udělat těch pár kroků a vrhnout se mu kolem krku…. "Moje minulost je pryč, už mě nezajímá ani Ella mě už nezajímá, je to všechno pryč. Odjíždím na jednnu velkou akci do Ruska a už se nejspíš nevrátím, nic z toho mě nezajímá. Chtěl jsem se jen rozloučit, měj se Lukáši."
Toto řekl a otočil se k odchodu. Lukáš tam strnule stál neschopen slova. Je mi jasný co chce dělat v Rusku - dal se k mafiánům jako jeho otec, poznala jsem to podle toho přívěšku, ten si živě pamatuju, když nám tenkrát poskytl ochranu. On se už nevrátí, je mi to jasný…
Neudržela jsem se a rozbrečela se, mezitím se Luky vzpamatoval a přišel dovnitř. Proč to říkal? Proč už mě nemá rád? proč mě nechce vidět??
"Si v pohodě?" zeptal se Lukáš ačkoliv viděl že nejsem "Mrzí mě to Ellie…já..bál jsem se tvé reakce, kdybys ho viděla, nechtěl jsem ti o něm říkat, ale řekl…jsem strašnej blbec…" myslela jsem si že nedokážu přestat brečet, Thomasovy slova mě zasáhly, jako dobře mířený šíp…
Lukáš mi chtěl ještě něco říct, ale mě v tu chvíli něco napadlo, slzy zmizely a já věděla že mám příliš málo času na to abych uskutečnila svůj plán. "Luky..já, musím….počkej chvíli tady,ano?" Lukáš na mě nechápavě zíral, ale to jsem už nevnímala….
Byl to poslední zoufalý pokus…i když šílený, ale musela jsem to zkusit…vyběhla jsem z domu a rozeběhla se směrem, kterým mi Thomas zmizel z očí, běžela jsem tak rychle jako ještě nikdy, jako by šlo o život. No ono vlastně šlo o život!
Pak jsem viděla jeho blond vlasy, jak v dáli zabočily do nějaké uličky. Šla jsem za ním. Vešla jsem to odporné, špinavé a zapáchající uličky v centru města. Všude byly odpadky, krysy a příšerný zápach… Byla to slepá ulice a na jejím konci…..
……POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……
2. Co se stane jestli se ti dva ještě někdy setkají?
3. Opravdu Thomase Ella nezajímá?
-jo urcite
-mno tak to netusim
-myslim ze lhal aby ho Lukas prestal buzerovat xDDD