30. června 2009 v 13:40 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
No nevím jak vám ostatním, ale na blog.cz nastal nějaký problém z obrázky - nejdou načíst. Chtěla jsem sem dát komix, ale kromě JDAN2 nemám žádný dopředu nachystaný, takže.. no bude vám muset stačit tento ;)
"Tohle mi přinesl někdo od nich skoro před rokem, až dosud jsem neměl odvahu ti o tom říct…ty ho pořád miluješ viď?" zeptal se mě pak. Nevěděla jsem co na to říct, nevím to! koukal na mě tak smutně, Bylo mi Libora hrozně moc líto a nevěděla jsem co mám dělat. Usmála jsem se nejistě..
"Ne, nevím….já nevím jestli ho pořád miluju, snažím se na něho nemyslet. Copak jsem mohla vědět, jestli byl vůbec na živu? A teď mám důkaz že není….Ne nechci o něm mluvit, je to minulost a nechci to znova vytahovat, buď tak hodný a neptej se mě na takový věci"
Libor pak vstal, v první chvíli jsem myslela, že se naštval, ale v jeho tváři byl možná i náznak úsměvu. "Já už budu muset jít…..takže mám u tebe šanci, že se brzy uvidíme?" tohle mě potěšilo, chce se se mnou sejít…a já s ním kupodivu taky…
Vstala jsem "Ráda tě uvidím, kdy máš čas?" zeptala jsem se "Pro tebe kdykoliv, Ellie" Domluvili jsme se na zítřejší večer a dala jsem Liborovi číslo na mobil, aby mě mohl zavolat, kdyby se něco změnilo. Libor pak odešel a já zůstala na terase sama s jedinou vzpomínkou na Thomase - jeho přívěškem…
Během dne jsem si musela doplnit, to co jsem na přednášce (na které jsem smaozřejmě nebyla) zaspala. Pak mi volal Libor, že mě zve na večeři a staví se po 20 hodině. Když se blížila sedmá hodina večerní, začala jsem panikařit, protože jsem nevěděla, co si vzít na sebe…. Vytáhla jsem jedny staré šaty, do kterých jsem se sotva vlezla a zkontrolovala výdledek…
No rozhodně to nebylo ono…asi hodinu jsem hledala něco vhodného na sebe a převrátila svůj pokoj vzhůru nohama. Nakonec jsem zvolila jednoduché světlé šaty. Další problém byl s vlasama :D No…myslím, že větší zázraky s tím neudělám. A nakonec jsem si připnula kolem krku ten Thomasův přívěšek - je pro mě moc důležitý na to aby se válel někde v šuplíku.
V domění, že mám ještě spoustu času, jsem sešla dolů do obýváku, kde Adam s Billem vášnivě sledovali fotbal, nebo co že to bylo. Už jsem si k nim chtěla přisednout, když vtom jsem si všimla že Libor už čeká za dveřmi.
Pozdravili jsme se. "Ahoj, jak se máš?" začal Libor "Kam teda půjdeme?" přerušila jsem ho nedočkavě. "Nech se překvapit, uvidíš" řekl, chytl mě za ruku a vydali jsme se na cestu.
Po nějaké chvíli jsme došli do jedné nóbl restaurace v centru města. "To jdeme vážně sem? Tohle je snad nedražší restaurace, ses asi zblázni ne? začala jsem, když mě číšník ukázal náš stůl. Libor se jen nesměle usmál a tak jsem si raději šla sednout.
Usadili jsme se a Libor začal objednávat jídlo a pití. Já věnovala pozornost něčemu jinému "Jéé, ta, kytka je pro mě?" "No vidíš tu snad ještě někoho jiného? usmál se na mě.
Během výborné večeře jsme si povídali o všem možném, nakonec nám donesli šampaňské. "Tak na nás?" řekl Libor. Připíjeli jsme si několikrát a alkohol mi postupně začínal stoupat do hlavy. Libor už byl taky pěkně vysmátej…
Když už jsme vypili snad všechno, co se dalo, Libor se na mě úplně hypnoticky podíval, koukala jsem mu do očí. Náhle jsem ucítila jeho ruku na té své. Tentokrát jsem už neucukla, možná jsem byla i ráda….to nedokážu říct, protože jsem ze svých citů pořád dost zmatená…
To že všude kolem hraje hudba, jsem si uvědomila také až poté, co mě Libor vyzval k tanci. Samozřejmě jsem souhlasila, strašně ráda tancuju…a dnes večer mám prostě úžasnou náladu :D
Libor se pořád tak usmíval. Tak dlouho jsem netancovala, že mi to přišlo až neuvěřitelné…
"Víš, že na škole kluci sázeli o to, kdo s tebou bude chodit? Byla jsi nejžádanější holka ve městě" začal mi vyprávět svoje zážitky. Při té představě jsem se musela začít smát…
Ze všech stran jsem slyšela svoji oblíbenou písničku…Bylo mi krásně. Už dlouho jsem se necítila tak bezstarostně…
"Dneska ti to vážně moc sluší…Jsi úžasná, Ellie" celý večer mě zahrnuje komplimentama…
Najednou jsem si připadala, že jsem Liborovi pořád přibližuju….Byla jsem blíž a blíž….
….a ještě blíž……..a pak.
a pak mě políbil…. Bylo to něco úplně nového, ale krásného…
Že bych mohla zase začít normálně žít?
……POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……
Diskuze:
1. Dokáže Ella zapomenout na Thomase?
2. Myslíte, že její vztah s Libouem má budoucnost?
Ehm, v tomhle díle toho textu moc nebylo, ale psala bych blbosti :D ...a řekla bych, že je taky poměrně o ničem, ale snad to přežijete :D
Ahoj, jak se vede?Jedete někam na dovolenou?
My jedeme už v sobotu,tak zatím ahoj,Kiki♥