4. srpna 2009 v 0:34 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
Takže hned úvodem bych se vám chtěla omluvit (především Limej - tobě jsem slíbila, že bude Escape from Nightmare - a nic..) Včera v noci u nás zase byla bouřka a ráno jsem zjistila, že mi spálila router (taková ta krabička co umožnuje připojení k internetu). Takže jsem byla opět bez přístupu na net. (Slušně řečeno, byla jsem pořádně nasraná) A protože jsem na chatě, tak abych sehnala někoho na opravu, musela jsem jet do města. No samozřejmě nikde nic neměli, všude lidí jako hnoje a já mezitím kličkovala s tátovým autem. No nakonec jsem sehnala nový router, teď ještě zbývalo sehnat někoho, kdo mi to zprovozní, žee. To bylo další..no nic, nakonec jsem to zprovozňovala přes telefon s kámošem mýho strejdy(on v tej internetovej firmě pracuje). Kolem 10 večer se mi teda konečně podařilo znovu připojit na internet - no horor!!!
A teprve teď (jak zjišuju, už další den) se dostávám k tomu, co jsem chtěla ráno..
Po dlouhé době další díl Escape, pěkné čtení ;)
Sára s Johnym nasedli do auta a vydali se na cestu. Johny se snažil chovat co nejpřirozeněji. Sára byla stále trochu v šoku, tudíž se nedokázala pořádně soustředit a k domu dojela až napotřetí. Za normálních okolností by se Johnyho vyptávala na všechno možné, ale dnes ne..
Sarah bydlela v poměrně luxusním bytě, na který si několik let tvrdě vydělávala. "Ještě jednou se chci omluvit, že jsem vás srazila..Dáte si čaj nebo kávu?" začala konverzaci. "Nic se přece nestalo." odpověděl klidně a nepatrně se usmál. "Přece nemůže být těžké zapadnout do lidského světa.." pomyslel si přitom i když stále netušil co to vlastně káva a čaj je.. "Nechcete se posadit?" otázala se zase Sára.
"No vidíš? Ani nevíš na co se tě ptá.." ozval se zase posměšným hlasem. "Dej mi už konečně pokoj!" obořil se na něj Johny. "Hm..té holce se evidentně líbíš, ale ty ani nevíš co to znamená, natož aby sis něčeho takového všiml..že? To já jsem měl být na tvém místě v lidském světě, Johny. Jsem mnohem silnější.." pokračoval dál, jakoby Johnyho ani neslyšel. "Dokaž to!!" vykřikl Johny. "Jsem schopný tě vrátit zpět..a ty mi v tom nemůžeš zabránit..Pojď jinam, nebudem se přece hádat před ní.."
"Já..budu muset jít, omlouvám se" řekl spěšně Johny. "Uvidíme se ještě někdy?" starostlivě se zeptala Sarah. Johny se na ni jakoby nechápavě podíval, poté se usmál a lehce přikývl. Sarah z okna sledovala jak ten dokonalý muž utíká neznámo kam. "Kam má tak najednou naspěch?" napadlo Sáru, ale odpověď na svou otázku nedokázala nalézt.
Ještě chvíli stála u okna s nadějí, že se Johny obrátí a vrátí se k ní. V tu chvíli měla pocit, jako by něco ztratila. Johny v ní vyvolával dosud neznámý pocit, něco k němu cítila, ale nevěděla co. Něčím si ji získal a Sarah věděla, že tohle je začátek nové kapitoly v jejím životě. "Tak dokonalý..tak fascinující...on snad ani nemůže být člověk..ale kdo by potom byl?" přemítala Sarah
Blížil se večer a Sarah si připadala unavená. Zítřkem jí zároveň začínala zasloužená dovolená a Sarah se těšila na volné dny, které si představovala strávené s Johnym. Ležela na posteli a snila si svůj dokonalý život s dokonalým partnerem, dokud ji nepřemohl spánek. Ovšem ani ten nebyl klidný. Sarah se stále probouzela a poté nemohla usnout..
Pokaždé když usnula, objevil se jí před očima stejný obraz..viděla jakési postavy. Jednou z nich byl Johny a neustále ji prosil o pomoc. "Pomoz mi, Sáro! Prosím, pomoz mi.." jeho hlas se stále opakoval a po chvíli se do toho vmísil šílený smích té druhé postavy..Johnyho hlas pomalu utichal - a v té chvíli se Sarah s leknutím probudila. Tento sen se jí zdál každý den, po celý týden její dovolené. Poslední dny se Sarah bála i usnout a ráno vstávala nevyspalá..
Nastal čas vrátit se do práce. Sarah byla unavená, ale do práce se upřímně těšila. Doufala, že alespoň na chvíli zapomene na své stále se opakující noční můry. "Co to má všechno znamenat?" ptala se sama sebe pořád dokola. V denním slunci její pleť působila nezdravě a bledě. Sarah se vůbec necítila dobře. "Začínám snad bláznit? Mám to někomu říkat?..Ne, jen se mi vysmějou.." honilo se jí hlavou
V baru, kde Sarah pracovala zrovna končila noční směnu její dobrá kamarádka Linda. Typická bláznivá blondýnka, ovšem se Sárou si velmi rozuměly a byly si téměř jako sestry. "Ahoj brouku, to je dost, že jdeš. Protože další den s támhletím bych tu už asi nezvládla.." řekla se smíchem Sarah na uvítanou. "No nazdar..zase tu vysedává nějaký tvůj "objev"? Už vidím, jak tě odsud zas nebudu moct vyhodit" opáčila jí nato Sarah "Hej, moment - vůbec nevypadáš dobře..jsi v pohodě?" zarazila se Linda, když si lépe prohlédla kamarádku.

"Jo, jsem v pohodě, jen jsem dneska fakt blbě spala" usmála se Sarah "Tak mi ukaž ten tvůj objev. Ne, budu hádat - je to támhleten, co sedí v rohu a pořád na nás kouká" pokračovala Sarah a ukázala směrem k hnědovlasému muži sedící po její levé ruce. "Ne ne, ten to není! Otoč se, sedí přímo za tebou - vysedává tu každý den už nevímjak dlouho - jako by na někoho čekal.." vesele povídala Linda a Sarah se otočila. Když ovšem viděla onoho muže, zůstala stát na místě jako přimrazená..
……POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……
Diskuze:
1. Kdo tam sedí?
2. Na koho dotyčný čeká?
3. Co znamenají Sářiny noční můry?
4. Líbil se vám díl?
Dakujeeeeeeem :D toto je moj najmilsi komix proste ho milujem :) zboznujem, je skvely najlepsi na svete :)
1. Je bývalý alebo nejaký priatel
2. Na ní ne? xD
3. že nejak cíti myšlienky Johnyho
4. Moooc a neviem sa dočkať dalsieho :D