Vítejte na mém soukromém hřbitově. Kromě spousty dávno zapomenutých článků zde možná narazíte na nějakého potulného zombíka, který vám bude chtít sežrat mozek.
Přeji příjemné umírání.
Vaše Loree (23.1.2013)

Srpen 2010

Pesimismus vládnoucí světem the sims blogů

11. srpna 2010 v 13:00 | Loreena.Rose(Webmaster) |  Aktuální dění na blogu
Na hlavní myšlenku tohoto článku mě přivedl jiný článek o psaní komixů s fotkama ze hry The Sims (2 nebo 3 to je stejně jedno). Vlastně tu situaci vidím úplně stejně. Možná je to tím, že se na scéně objevilo TS3 (stále jsem odpůrce této hry, nemůžu si pomoct)..možná je to tím, že se lidé mění, přicházejí a odcházejí. Procházela jsem tak své oblíbené stránky na kterých jsem kdysi četla komixy mnoha výborných autorů (kteří mi byli v mých začátcích vzorem) - no více jak polovina skončila, někteří se přestěhovali, někteří přesedlali na jinou tvorbu a jiní zmizeli úplně. A když se snažím najít nějaký blog, kde by bylo něco fakt kvalitního ke čtení i koukání, tak skončím bez úspěchu. Nic, vážně téměř nic mě nezaujme..a když už ano, tak je to starší, případně nedokončená tvorba. Ti, kteří zůstali, tak píšou a tvoří tak málo, že je taková skutečnost až zanedbatelná.

Horizont Snů - 14. kapitola

7. srpna 2010 v 18:11 | Loreena.Rose(Webmaster) |  Horizont Snů
A je tu slíbená povídka. Dovolila bych si menší upozornění - Horizont Snů se blíží ke konci, takže toto je jeden z posledních dílů. Doufám, že se vám bude alespoň trochu líbit.
Pěkné čtení ;)
14. Kapitola
Bezmoc...zrada...nepochopení...bolest...ponížení...prázdnota. Nekonečná prázdnota a pocit osamocení. Viděl před sebou Michelle vedoucí se za ruku s Anthonym, vzhlížela k němu, v její tváři bylo štěstí. Když obrátila hlavu jeho směrem, zbaběle se ukryl v přítmí odporně špinavé uličky. Z toho nechutného zápachu odpadků mu bylo zle. Chvilku přemítal, jak se sem vůbec dostal. "Ani nevím.." odpověděl si sám a vydal se do usínajícího města. Byla mu zima, měl hlad a žízeň..Ale ani spousta jídla, teplý pokoj by nedokázala zahnat ten pocit prázdnoty. "Co tady vlastně dělám? Já nepatřím do tohoto světa.." uvědomil si Darren, když pozoroval svůj odraz ve výloze nějakého obchodu. I těch pár kolemjdoucích se mu velkým obloukem vyhýbalo. Jeho tiché kroky se ozývaly noční ulicí, doprovázené kapkami deště. Nevěděl kam má namířeno, prostě šel...

Jedna fotka a plno pitomých keců :D

4. srpna 2010 v 16:24 | Loreena.Rose(Webmaster) |  Moje tvorba
Světe div se..já zapnula Sims 2 :D
...a nafotila komix.
Samozřejmě se hned neradujte, že budou Ztracené duše, protože než budu schopná (ehm, ochotná) to napsat, tak si počkáte zase nějakou tu chvilku..navíc prvně tu máte slíbený horizont snů :) Ale trochu jsem si zase hrála v photoshopu a výsledek můžete vidět o pár řádků výš :) - (nevyjadřuju se, je to blbě ořezaný, o kvalitě nemluvě... ale tak dlouho jsem nepřidala nic pořádně nepovedenýho)
A mimochodem...připadá mi děsně vtipný, jak každej druhej blog má poslední článek s názvem ve stylu: "Blog mě neba.." "Pozastavuju.." atp.. Vidím to tak na nějakou hromadnou nákazu či co :D
Takže se taky přidám: Blog mě nebavííí :D ale ne, dělám si srandu. Jen mi tato blogová dimenze připadá čím dál šílenější (nebo kdože tu není normální? :D)

Asi jsem na to přišla! :D

2. srpna 2010 v 23:33 | Loreena.Rose(Webmaster) |  Aktuální dění na blogu
Předpokládám, že minimálně polovina z vás teď uvažuje, jaká genialita se zase zrodila v mé hlavě. He..? To nic, mě jenom hrabe a věřím, že se z toho snad někdy vyspím :D Víte..já jsem přemýšlela - jooo, vážně jsem přemýšlela. Docela dost mě užírá jedna věc..a to, jak a jestli tu budu nadále pokračovat, pořád slibuju a slibuju...a skutek utek. A pomalu mi začíná docházet proč. Mě to totiž nebaví tak jako dřív. Mám mnohem víc důvodů trávit většinu dne někde mimo a docela dost mi to vyhovuje. Představa, že u focení komixu strávím zase nějaké 4 hodiny se mi nějak příčí, protože vím, že ty 4 hodiny dokážu strávit úplně jinak a prožít je naplno. Konečně docházím k názoru že počítač je děsná ztráta času :) Nevěřila jsem, když mi vyčítali, že vysedávám hodiny u pc, nevěřila jsem, že bez tolika hodin strávených v téměř nezměněné poloze můžu žít a že mi to nic nedá...ALE oni měli pravdu! ....jak dlouho mi to trvalo? 2 roky? No, to je docela úspěch v porovnáním s rychlostí mého chápání :D
A teď....HLAVNĚ si z těch několika předchozích vět nevydedukujte, že končím jo?? A abych vás zbytečně neuváděla do hluboké deprese, tak vám řeknu, že se v příštích dnech dočkáte povídky Horizont Snů (jen co si rozmyslím, jestli vám v příští kapitole prozradím všechno co jsem tam napsala, nebo ji trochu zkrátím a nechám více překvapení na konec :))
Takže zatím, šílencům ZDAR! :D