7. srpna 2010 v 18:11 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
A je tu slíbená povídka. Dovolila bych si menší upozornění - Horizont Snů se blíží ke konci, takže toto je jeden z posledních dílů. Doufám, že se vám bude alespoň trochu líbit.
Pěkné čtení ;)
14. Kapitola
Bezmoc...zrada...nepochopení...bolest...ponížení...prázdnota. Nekonečná prázdnota a pocit osamocení. Viděl před sebou Michelle vedoucí se za ruku s Anthonym, vzhlížela k němu, v její tváři bylo štěstí. Když obrátila hlavu jeho směrem, zbaběle se ukryl v přítmí odporně špinavé uličky. Z toho nechutného zápachu odpadků mu bylo zle. Chvilku přemítal, jak se sem vůbec dostal. "Ani nevím.." odpověděl si sám a vydal se do usínajícího města. Byla mu zima, měl hlad a žízeň..Ale ani spousta jídla, teplý pokoj by nedokázala zahnat ten pocit prázdnoty. "Co tady vlastně dělám? Já nepatřím do tohoto světa.." uvědomil si Darren, když pozoroval svůj odraz ve výloze nějakého obchodu. I těch pár kolemjdoucích se mu velkým obloukem vyhýbalo. Jeho tiché kroky se ozývaly noční ulicí, doprovázené kapkami deště. Nevěděl kam má namířeno, prostě šel...
Bylo těsně před úsvitem, hvězdy začínaly ztrácet svůj lesk a nebe pomalu bledlo. V předsíni zvonil telefon. "Ano? Našli jste ho?!? ...Díkybohu!...Cože?...Kdy ho můžu vidět?... Děkuji vám.." z hlasu Darrenovy matky bylo znát napětí, ale především obrovská úleva. "Našli ho.." pronesla tiše, když se mezi dveřmi objevil její manžel v pyžamu. "Spal u řeky pod mostem, je silně podchlazený a vyhladovělý, ale jinak bude v pořádku.." oznámila mu s úlevou a oba rodiče se začali chystat na cestu do místní nemocnice.
"Dobrý den, jdeme za synem..nad ránem ho sem přivezli, můžeme za ním?" zeptala se jeho matka prvního lékaře, kterého potkala. Doktor si ji zkoumavě prohlédl. "Počkejte moment, zavolám vám primáře" řekl stroze a odešel. Jeho místo za moment vystřídal jiný lékař s vážným výrazem v obličeji. "Paní Russelová?" zeptal se pro jistotu a Darrenova matka přikývla "Co se děje?" vyjekla a stiskla křečovitě manželovu ruku. "Domníváme se, že Váš syn trpí vážnou poruchou osobnosti." Paní Russelová se po těchto slovech jemně zapotácela. "Jak to myslíte?" promluvil konečně i její manžel. "Zatím to nevíme úplně přesně, ale pravděpodobně se jedná o nějaký typ schizofrenie, Nevšimli jste si někdy něčeho zvláštního v chování vašeho syna?" Oba rodiče se po sobě zmateně podívali "No..ano, choval se vždycky trochu podivně, byl agresivní, hodně se pral..Mysleli jsme si, že je to pubertou. Nikdy by mě nenapadlo.." nedokončila větu Darrenova matka. "Jak se to projevuje..je nějaká naděje, že zbytek života nestráví v psychiatrické léčebně?" položil dosud nevyslovenou otázku pan Russel. Lékař se na okamžik zamyslel než odpověděl. "To se nedá říci okamžitě, záleží na průběhu nemoci v příštích týdnech. Ale doposud jsme zaznamenali jen některé příznaky - je uzavřený ve vlastním světě, má vlastní logiku uvažování, změněné prožívání, zmatek v pocitech, povídá si s imaginativní částí jeho já. Možná že trpí bludy a halucinacemi... Každopádně si ho zde necháme na pozorování, poté budeme chytřejší." Dokončil lékař a mezi přítomnými nastalo chvilkové ticho.
Ve škole šel život dál, jako by se nic nestalo. Jakmile se rozšířila zpráva, že pohřešovaný Darren se našel, veškerý rozruch utichl. O důvodu jeho následující nepřítomnosti se někteří dohadovali. Vzduchem se šířily zvěsti, že se zapletl s nějakou partou feťáků a skončil na odvykací léčbě, někteří si zas mysleli, že utrpěl nějaké zranění nebo něco podobného a spousta ostatních celou záležitost ignorovala. Kyle a Rachel ale tušili, že se stalo něco vážného, jinak by ho Kyle mohl navštívit v nemocnici. "Mě se to nezdá" opakoval neustále Kyle. Rachel naopak trápila ještě jiná věc - Michelle a Anthony. Ti dva spolu trávili veškerý čas a Michelle se zdála jako omámená. "Nechápu proč si vzala do hlavy, že za ní tvůj brácha chodil do nemocnice" nadhodil jen tak mimochodem Kyle, když spolu s Rachel zadumaně seděli ve školní šatně. "Hmm.." nepřítomně zahučela Rachel a pokývla hlavou. "Vždyť to je nesmysl..nikdy předtím s ní nemluvil.. A zajímalo by mě, co tají Darren a hlavně kde je. V nemocnici určitě ne, ptal jsem se jedné známé, co tam pracuje." I nadále nahlas uvažoval Kyle a ani si nepřipustil, že ho Rachel stejně vůbec neposlouchá. Najednou sebou cukla. "Ale vždyť za Michelle do nemocnice chodil Darren! Potkala jsem ho tam když jsem si udělala něco s nohou." Vyjekla, právě jí totiž došlo několik souvislostí..ten den také Darrena seznámila se svým bratrem..a Michelle si myslí, že to byl Anthony, protože je Darrenovi podobný a hlavně, Michelle by nikdy nenapadlo, že to mohl být právě Darren..vlastně nikoho by to nenapadlo. On byl ten poslední, od koho by se dal podobný skutek čekat. Ale i přesto to nechápala, nic o Darrenovi v podstatě nevěděla..stejně jako většina lidí kolem, nikdy si nikoho nepřipustil blíž k tělu. "To myslíš vážně?" zarazil se Kyle a díval se na ni značně překvapeným výrazem. "Ani Kyle by to do něj neřekl.." pomyslela si Rachel, věděla, že to tak nemůže nechat, ale neměla žádný důkaz. Nemohla přece najednou přijít k Michelle a vpálit jí do očí novou skutečnost. "Co budeme dělat?" zeptala se. "Musíme si promluvit s Darrenem" rozhodl Kyle. Ale Darren se ani v následujících měsících ve škole neukázal...
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Diskuze:
...je na vás :)
Juchuuu, povídka...