19. května 2011 v 18:27 | Loreena.Rose(Webmaster)
|
Tak dneska to bude komix? Ale anoo :) vždyť jsem vám ho slíbila
Takže všem pravidelným čtenářům i případným zvědavcům přeji pěkné čtení ;)
"Proč jsme v městském archivu? Viki říkala, že tady nic použitelnýho není." Brblala trochu otráveně Anabelle. "Protože Viki tomu nerozumí a nic o tom neví, takže jí to připadá jako zmatek. V 90. letech byl Linneswell takový menší blázinec. Takže se vlastně není ani čemu divit..no a hlavně, Viki nezná tenhle zápisník." Odvětil jí rádoby odborně Jared, zatímco někde vzadu za knížkama hledal jinou. "No zajímavý, že ty rozumíš všemu. Neuraz se, ale děláš na mě dojem takovýho šprta, co všechno ví, všechno zná." Anabelle byla poněkud nepříjemná, protože měla dojem, že místo výsledku se plácá na jednom místě a každý jen slibuje.

Jared po chvíli vstal a pohodlně se usadil na lavičku opodál. "Přisedneš si?" Anabelle konečně odhodila výraz znechucení a posadila se taky. "Dívej, tady to je deník policisty, který v té době vyšetřoval záhadná úmrtí obyvatel Linneswellu. Najdeš tu v podstatě všechno, třeba i to, že tvoje máma byla v domě svého tehdejšího přítele jen pár hodin poté co ho někdo zabil. Jednoduše všechno, co se tam tenkrát dělo. A mimochodem, dělal jsem na tohle téma seminárku, tak to mám všechno projítý a proto to vím." Usadil ji Jared. "Aha" hlesla Bell, hlavou se jí honily myšlenky na téma toho, co právě Jared řekl.
(omluvte prosím rádoby fotku s dešťěm, ale než se mi podařilo je vyfotit, tak ve hře přestalo pršet a mě došly nervy :D)
Ještě chvíli tam jen tak seděli a Anabelle si listovala deníkem,ovšem nevnímala nic z toho co tam bylo zaznamenáno. "Když jsi to už četl, zajímá mě jedna věc, je tam něco i o Marku Eerie?" zeptala se s nadějí v hlase, ale Jared jen zavrtěl hlavou "Ale kdybys chtěla, můžu ti zjistit i něco víc o tom Marku Eerie, ale budu potřebovat tu fotku co máš" Pokračoval Jared a Anabelle mu téměř bezmyšlenkovitě věnovala starou fotografii. Venku se mezitím rozpršelo. "Nevadí, když tě dál nedoprovodím? Ještě něco mám a musím se stavit domů" prohlásila Anabelle a odpojila se od Jareda.

"To je den.." pomyslel si Damien a zíral z okna na prázdnou ulici. Hlavou mu probíhaly myšlenky o smyslu života a proč se lidi tolik snaží pořád nějaký hledat. Proč si berou život, když jeho smysl nenacházejí a jaké to asi je cítit bolest, ne fyzickou, ale psychickou - tu která je jemu odepřena. Nebo nebyla? Lauren v něm cosi probudila, on sám ale nevěděl co to bylo. Přemýšlel, jestli někde existuje někdo jako on a jestli ne, z jakého důvodu tady je. "Ona mi byla tolik podobná…a přitom tolik jiná a stejně se nenašel nikdo, kdo by jí porozuměl.." přemítal nad Lauren, bylo to tak zvláštní, že ji potkal a najednou je pryč. "Toto je smrt..? Prázdnota, osamocení.." Podobné myšlenky a nezodpovězené otázky mu nedávaly spát už několik měsíců.

"Tyhle myšlenky mě ničí" řekl si nahlas sám pro sebe a odstoupil od okna. Usedl k počítači, kde měl otevřený poslední email s opravenou seminární prací. Vtom mu v pravém rohu vyskočila tabulka "Viki je online" klikl na ni. "Ahoj Viki, právě jsem dočetl ten email, mockrát ti děkuju za pomoc s tou seminárkou. Sám bych to asi nezvládl" napsal a stiskl enter pro odeslání zprávy. Vyčkával. "Zdravím Damiene, vůbec nemáš zač, tvůj nápad byl úžasný a pomalu nebylo co měnit nebo opravovat. Věřím, že budeš nejlepší, v tobě to prostě je. Jak se jinak máš? Kromě setkávání se online jsem tě dlouho neviděla. Co třeba někdy zase někam vyrazit?" Viki odepsala a Damienovi v hlavě vznikal téměř ďábelský plán. "Co třeba dneska? V kavárně." Bleskově odepsal a čekal na odpověď. "Skvělý, za hodinku tam budu." Damien se sám pro sebe usmál. "Těším se na tebe"

Zaklapl notebook a vydal se do nedaleké kavárny. Když přišel, byla poloprázdná, vyhlédl si nejlepší stůl a pohodlně se usadil. Victoria byla přesná jako hodinky. "Tak jsem tu" zářivě se usmála a ladným pohybem se posadila k němu. "Rád tě vidím, chtěl jsem ti už dávno zavolat, ale něco mi do toho vlezlo" omlouval se Damien okamžitě. "V pohodě, chápu že toho máš plno, třeťák je těžký. Jen mi trochu chyběla tvoje společnost v knihovně" povzdechla si Victoria a znovu se na něj usmála. "Dlouho jsem nepotkala nikoho, s kým bych si tak dobře rozuměla jako s tebou"

"Nápodobně" Damien nasadil potěšený výraz. Seděli tam už hezkou chvíli a probíraly své společné zážitky ze školních olympiád. Damien čekal na vhodnou chvíli. Na Victorii bylo vidět, že je jí líbí, už dlouho. "Kdyby jen věděla co jsem zač" pomyslel si škodolibě. Zároveň si představoval výraz okoli, kdyby je viděli spolu. Žárlivé pohledy puberťaček, nenávistný pohled Jareda. Pro Damiena to byla zábava, ale měla i účel. Viki byla nejlepší kamarádkou Anabelle, jinak řečeno přímá cesta.

"Zapoměla jsem si destník!" vyhrkla najednou Viki, když se podívala z okna a viděla silný déšť. "Doufám, že to brzo přejde" postěžovala si ještě. "A nechtěla by sis mezitím zatancovat?" navrhl Damien, snažil se být tak milý, jak to nejlíp uměl. V tomhle směru byla hudební kavárna naprosto perfektní. "Moc ráda" rozjasnila se Viki. "Prosím, ať je v tom něco víc" pomyslela si. Damien byl mezi děvčaty jeden z nejpohlednějších a nejoblíbenějších kluků na škole. Viki nebyla vyjímkou a na rozdíl od ostatních byla studijní typ, stejně jako on. "Tahle je moje oblíbená" vytrhl ji z myšlenek Damien a Viki si uvědomila, že je až nebezpečně blízko. Ani jeden z nic přitom nepostřehl, že jejich romantická chvilka už není tak úplně neveřejná.

"Zrádce!!! On a moje sestra?!?! To nemůže být pravda! Udělal jsem pro něj všechno, co si usmyslel! Proč mi tohle dělá?" Blesklo hlavou Jaredovi, který šel kolem kavárny těsně u zdi, aby moc nepromokl. Když ovšem nahlédl dovnitř, čekalo ho nemilé překvapení. Po celou dobu, co věděl o Damienovi pravdu se bál, aby se nedostal blíž k jeho rodině, především k Viki, na které mu jako jediné záleželo, i přesto, že ona ho nesnášela. Jared se cítil zrazený a podvedený. Byl v Damienově pasti, ze které se nemohl nijak dostat. Jenomže tentokrát měl něco, co Damien potřeboval, něco co by ho mohlo zničit a k tomu přízeň Anabelle. "Tohle ti neprojde, Marku Eerie" zašeptal nenávistně Jared a vytáhl z kapsy fotografii, kterou mu dala Anabelle.
.......POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.......
Belle je blbá (resp. nepřemýšlí - s tou fotkou třeba) a Mark/Damien hajzl! :D A Viki je snadno ovlivnitelná, a dá se oblbnout řečičkama.
Ale Jared má, jak se zdá, i dobrou stránku - starost o sestru :) A pokud se spojí s Belle a proti Damienovi něco pořádně rozjedou.... tak to ještě bude něco!! :))
Povedený díl, moc se mi líbil!! Všechny fotky takřka umělecký, text poutavý.. a ta fotka s deštěm-neděštem působí zajímavě :) Šikulka ;)