"kdybych aspoň věděla co sem napsat, když titulek nesmí být prázdný.."
26. června 2012 v 1:53 | Loreena.Rose | Me and my crazy lifeKomentáře
Věřit lidem je velice ošemetná věc.. bohužel asi tak týden zpátky jsem taky začala litovat, že jsem si některé lidi pustila příliš k tělu aby mě poznali, což byla evidentně chyba a ti lidé (ten člověk!) si teď myslí že snad mě má přečtenou a může si dovolit snad cokoliv.. hmmm šíleně najivní představa. Pomalu mi začíná lést na nervy, probém je že si nemůžu pře ním postavit tu ohnivou zeď, protože a jednoduše mě až příliš moc zná a hlavně zná mé slabiny, no ale to jsem odbočila :D
Eragona jsem začím přečetla jen první díl. No, příběh celkem dobrý ale daleko víc mě momentálně baví Zaklíanč od Sapkovskeho. A to mi opravdu nedělá tu 300 stránkovou knížku přečíst za jeden den :D O Hunter games taky slyším pořád ale.. tak nějak mě to neláká, nevim proč :D ale tak, třeba se k tomu někdy dostanu :-)
K tomu konci nějak nemám co dodat. Ale chápu to na začátku, taky mám vždycky takový pocit, že je něco super a najednou mě začne pronásledovat ten strašný pocit: "A teď se něco posere!" Je to strašné, taky mám celkem smůlu, ale proč si stěžovat, nikdo to nemá lehké.
Jednou jsem někomu hodně důvěřovala, vlastně celý život jsem důvěřovala lidem, ale jednou mě někdo hodně důležitý zradil a potom znovu a zase někdo jiný, myslela jsme že se snad zabiju, ale teď jsem tady. Jiná, než dřív, ale jsem silná, už skoro nikomu nevěřím a přesně jak píšeš, taky jsem taková prázdná.
Přeju ti, aby se to u tebe zlepšilo a měla si štěstí.
Ahoj, měl jsem blog www.svetladygaga.blog.cz který byl dost navštěvovaný (viz. toplist) a těď mám chuť začít znovu a potřeboval bych nový layout. Nechtěla by si mi ho udělat ? Děkuji za odpověď na tomsab@centrum.cz
To ma mrzí, že sa máš zle.
A HG sú vážne úžasné. <3 Súhlas s Annie, prečítaj si Divergenciu.
Podobné pocity máva každý, tiež som to teraz nemala zrovna najľahšie a mám tak striedavú náladu teraz, že v jeden deň je mi super a chcem aby tá chvíľa trvala čo najdlhšie a potom druhý deň na mňa padne debka, taký jeden z mnoha ďalších článkov som písala nedávno...Niektorí si myslia, na čo tu písať takéto články o sebe a svojich pocitoch a komu to na čo je?...Ale oni sú mimo, pretože napísať je to lepšie a keď to nemáš komu povedať a vyrozprávať sa, je to dobré to aspoň napísať. Sama to poznám, že mi to vždy pomôže sa z toho nejak dostať keď to proste napíšam a vmestím do jedného článku, ktorý už zostane potom len v archíve, tak ako aj moje pocity sa potom zmenia a tie predtým ostanú v otm článku napísané...Tento článok 1:53, niekomu by sa to mohlo zdať divné, je pravda že ja ako na počítači už nie som o takomto čase ale tiež sa mi nedá koľkokrát spať, pretože premýšľam nad rôznymi vecami, nad svojim životom, nad tým čo som urobila dobre a zle ale viem že ak chcem ísť ďalej nesmiem nad tým premýšľať stále...Chodím spať, no myslím tým "späť" asi tak koľkokrát o 2, pol 2, o 1 a ľahnem si, popremýšľam pritom sa mi zdá akoby som rozmýšľala len chvíľu 5 či 10 minút, pozriem na hodinky a ono je to skoro pol hodina, hodina...Takéto pocity máva každý aspoň raz v živote, každý predsa premýšla a každý sa aspoň raz zamýšľal nad tým čo urobil, čo robí alebo čo sa okolo neho deje...Bude aj lepšie, viem to a poznám z vlastnej skúsenosti. Ty ma síce nepoznáš, ani ja teba ale možno si ani nevieš predstaviť moju situáciu aká som šťastná, že už je leto. Samozrejme, teraz si hovoríš, to je každý lebo leto je leto a sú prázdniny, každý blbne...Ale ja som si tento školský rok musela prejsť veľa situáciami, ktoré mi neboli zrovna najpríjemnejšie, šikana v škole, hádky rodičov, keď sa mi všetci otočili chrbtom a z niekoľkých takzvaných "kamarátok" mi zostala už iba jedna, tá prvá najlepšia kamarátka, ktorá mi veľmi pomohla zvládnuť to všetko a som rada, že ju mám...Keby nebolo jej, bola by som zrejme sama ako prst, pritom som vždy bola obklopená niekým, ale vedela som že väčšina z nich sú len podrazáci, slizáci a falošní kamaráti, ktorí sa kamarátmi len nazývajú a skutočne nimi nie sú...A moje ťažké obdobie sa ešte ani nekončí, mám len 2 mesiace oddychu, ktoré môžem využiť na načerpanie nových síl aby som sa do tej školy vrátila so vztyčenou hlavou a kašľala na všetkých, ktorí mi ublížili, dokázala sa na nich pozerať každý deň potom až do ďalších prázdnin...Tak už vieš, prečo som rada keď sú prázdniny? Každý deň rozmýšľam nad tým aké to bude, keď sa tam vrátim?...Bojím sa toho, mám obavy, strach a najradšej by som z tej školy čo najskôr vypadla, ale to nejde len tak. Najradšej by som sa vzdala, ale viem že bez boja v tomto svete nič nejde a ja nechcem byť tá, ktorá stále uteká. Chcem sa každému problému postaviť zoči voči a prekonať ho, pretože čím viac prekážok, tým silnejšia som...Vôbec sa teraz netráp, na teraz ti to za to ani nestojí. Nechaj tomu čas, priebeh. Ja viem, že to nezmizne z minúty na minútu ten pocit a vôbec to všetko, na čo by si alebo skôr sme chceli zabudnúť...Ale ver mi, že v živote stále nesvieti slnko, občas aj prší ale potom znova pšať prestane a vyčasí sa. Bude lepšie, len to chce čas, čas hojí rany...
[7]: Trochu som sa rozpísala, no... A aj mne to pomohlo, keď som sa rozpísala... :-D
Hned na začátek chci říct, že nevím ani to blbý kulový o tom, co teď prožíváš nebo aspoň o tom, co se ti přihodilo, a už vůbec si tu nechci hrát na nějakou slečnu důležitou psychomaniačku, která zná celý svět i z Boží perspektivy. Řeknu jen, že je mi poslední dobou ani ne na toho draka, spíše pěkně tvrdě na hov*o. Důvěra v lidi je fakt ošemetná věc. Když ji máš, padneš na prdel, ale když ji nemáš, jsi zase ta špatná, která je tak strašně paranoidní a sebestředná, že nevidí přes svoje vlastní ego. Hele, jsme lidi, kteří chybují nebo si při nejmenším jen myslí, že chybují. A za celý svůj život uděláme tolik chyb, že je nemusíme ani počítat, protože bychom se ztratili hned na první tisícovce. Jaká je tedy moje rada? Nikdy jsem nebyla dobrá na rady do života, ale v jedné se shodnu i se svou vlastní matkou, což je fakt zázrak. Jak se to zpívá v té písničce? Dělání, dělání, všechny smutky (v mém případě spíš chorobné pocity apatie) zahání. Nemyslím teď dělání jako produkování vlastních myšlenek či uměleckých děl, ale ruční makání. První dva nesnesitelné týdny prázdnin jsem si pravidelně nasazovala gumové rukavice. Negativní účinky to mělo jen když jsem dokončila svoji práci... opět to hrobové ticho a prázdná hlava.
Myslím, že bylo dost spamování, jdu se pokusit chytit nějaký sen a křečovitě si ho pár hodin podržet pod polštářem. Hodně štěstí s tvými pocity=)
Nevzdávej se, ono bude líp, i když to tak nevypadá...věř mi...
Should you be planning to address the total spring cleanup task on your own, below are generally few which will make the undertaking easier: You need to ensure to work with limited good quality spring cleaning products and services. They need to basically incorporate window/glass better, multipurpose better, tile as well as stone cleaner and quite a few importantly potty cleaners.
Vítejte na mém soukromém hřbitově. Kromě spousty dávno zapomenutých

Pokud se ti líbí Hunger games, přečti si i Divergenci. Taky davový šílenství... a taky je skvělá. :)
(Ach jo, už si ty HG musím sehnat. :D)
Sice nevím o co jde, ale mrzí mě to... :/ Mrzí mě, že ti furt někdo podkopává nohy, protože ty si to nezasloužíš. Nebudu vyzvídat co přesně se děje, každopádně se drž...
*Neví, co napsat, aby ti to ještě nezhoršila.*