
you´re still written in the scars on my heart...
Vítejte na mém soukromém hřbitově. Kromě spousty dávno zapomenutých článků zde možná narazíte na nějakého potulného zombíka, který vám bude chtít sežrat mozek.
já si počkám, i kdyby bylo, co bylo... taky to u mě poslední dobou skomírá.. ale tak, co se dá dělat.. škola volá, i když v mém případě spíš zabíjí (člověk by nevěřil, jak těžké je najít a trefit se do správného oboru :D)... ale, já si počkám :D
Já si počkám :) Jsem ráda, že nekončíš :) A nejsi sama, komu teď blog "chátrá" :D
Ahoj, dostala jsem doporučení na desing tak jestli by mě ho nenaučila díky
[4]: Ahoj, pomoct ti můžu a co bys tak chtěla naučit? :) Kdyžtak se mi ozvi na email (loreena.rose@seznam.cz)
Já tě úplně chňápu :D. Ne, už vážně. Já bloguju už třetím rokem taky, někdy si říkám, kam se to všechno ztratilo, kde jsou všechna ta odpoledne, kdy jsem seděla u počítače a věnovala se blogu, místo toho abych se flákala na facebooku? Na jednu stranu mám pořád v hlavě: je ti šestnáct, bejt odpoledne na počítači a piplat se s věcma na blog, který nemají vůbec žádnou hodnotu je blbost, ale potom mi dojde, že blog už mám celý ty tři roky a už na něm bylo tolik lidí... Pak zase přemýšlím o tom, že by bylo nejlepší skončit a dělat něco jinýho, ale... Úplně chápu, že opustit blog po tak dlouhý době je prostě těžký... Ale budu ti držet palce, protože jsem si tě hodně oblíbila, takže ať už to bude třeba jenom deník nebo cokoliv jinýho, budu tady a budu to číst :).
Podle mě určitě stojí za to počkat si, protože tvoje tvorba je úžasná, koho zajímají narozeniny to je přece vedlejší... Články ve zkouškovém období? A co..!! :D Tak tedy prozatím: "Ave hřbitov!"